Předsedající Slovinci přišli s představou zrušit nynější politiku unie vůči Kubě. Znamenalo by to odstranit sankce uvalené na ostrov kvůli porušování lidských práv a obnovení vztahů s Kubou jako s demokratickým státem. Slovinci ve svém návrhu, jenž podle diplomatů vycházel vstříc španělsko-francouzskému tlaku, ocenili „nové svobody“ a „naději“, již Kubáncům dle nich dává vláda Raúla Castra, a vyzvali ke zrušení restrikcí. Češi a další to odmítli. „Raúl Castro je tu vykreslen pomalu jako demokrat. To je naprosto nepřijatelné,“ tvrdí náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar. „Pokud to nepovede rozumným směrem, jsme připraveni dohodu zablokovat,“ dodal.
Státy unie zavedly sankce vůči Kubě v roce 2003 poté, co Fidel Castro provedl zátah na politické oponenty a 75 z nich nechal zavřít. V praxi sankce znamenaly hlavně zákaz styků vyšších unijních politiků s kubánskými komunisty a naopak povinnou pomoc disidentům. Mobily a DVD Dva roky na to unie sankce pozastavila, opět na nátlak Španělů a Francie, s argumentem, že nepřinášejí kýžené výsledky. Hlavně Španělé stejně na ostrov jezdili a před opozičníky v Havaně zavírali dveře. S neefektivitou stávající politiky souhlasí také Češi či Švédi, slovy švédského diplomata „nechceme ale kývnout na druhý extrém“.
Raúl Castro, který stojí v čele Kuby už sto dní, v několika směrech vylepšil Kubáncům životní podmínky, na zrušení sankcí to ale podle lidí z terénu není. „Lidé si sice můžou koupit mobily a DVD přehrávače, ale na poli lidských práv se nic nezměnilo,“ tvrdí Pavla Holcová z Člověka v tísni.
O autorovi| KATEŘINA ŠAFAŘÍKOVÁ (od stálé zpravodajky LN)
