BRUSEL/PRAHA Fatální problémy význačných evropských bank v souvislosti s finanční krizí přiměly Evropskou komisi jednat. Včera navrhla přísnější regulaci bankovních domů. Zpřísnit by se měl mimo jiné například dohled nad bankami či pravidla pro jejich vzájemné transakce. Informoval o tom eurokomisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy.
„Nová pravidla zásadně posílí regulační rámec pro banky působící v Evropské unii a finanční systém. Věřím, že jsou rozumnou a přiměřenou reakcí na současné finanční zmatky,“ uvedl Charlie McCreevy. Opatření jsou obsažena v návrhu směrnice o kapitálové přiměřenosti. Snahou je omezení objemu finančních prostředků, které si banky půjčují navzájem. Současně je podle vyjádření eurokomisaře cílem zamezení zamrznutí finančních toků mezi bankami v případě, že se na trhu vyskytnou podobné potíže jako nyní.
Maximálně 150 milionů eur Komise navrhuje pro mezibankovní operace pětadvacetiprocentní limit, anebo alternativní hranici 150 milionů eur. Záleží na tom, která hodnota bude vyšší. Omezení pro vzájemné půjčování bank může podle McCreevyho v současné situaci, kdy na mezibankovním trhu chybějí peníze, vypadat kontraproduktivně. „Je ale třeba vysvětlit, že neodkazujeme půjčování peněz mezi bankami do zapomnění, jen se staráme o to, aby žádný ústav nevložil všechna vajíčka do jednoho košíku,“ prohlásil eurokomisař. Nyní bude návrh předán k posouzení Evropskému parlamentu a radě.
Komise chce podle něj také zpřísnit dohled nad bankami, které působí ve více státech, což by se dotklo i řady českých bank se zahraničními majiteli. V současnosti se regulátoři starají především o domácí bankovní trh, v budoucnosti by se ale měli snadněji dostávat také k informacím z jiných členských států unie. V EU je nyní čtyřicet bank působících ve více státech unie.
Hodnocení včerejšího návrhu je u ekonomů rozpačité. „Myšlenka omezit rizikové úvěry bank je samozřejmě v pořádku. Proti tomu nelze nic namítat. Otázkou ale je, zda pevné limity jsou tím nejšťastnějším řešením a bankovnímu trhu skutečně pomohou,“ uvedl Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus. „V sázce může být i zpomalení ekonomického růstu. Nehledě na to, že tato navrhovaná opatření začnou platit nejdříve za tři roky a zhruba další tři roky bude trvat, než se jejich důsledky projeví na trhu,“ dodal Hatlapatka.
Přísnější regulace bank současnou krizi nevyřeší Někteří ekonomové jsou ve svých vyjádřeních ještě důraznější. „Navrhovaná regulace toku kapitálu je naprostá hloupost a problému to stejně nijak nepomůže. Naopak by na to ve finále doplatily nejen banky, ale i samotní klienti,“ tvrdí Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance. „V návrhu vidím jen líbivou snahu něco udělat. Přitom bankovní sektor by potřeboval spíše odregulovat. A hlavně by mu prospělo udělat něco pro lepší a rychlejší šíření informací,“ dodala Šichtařová.
Unie přitom plánuje vznik takzvaných kolegií, která mají tvořit národní regulátoři - v českém případě tedy ČNB. Kolegia by měla dohlédnout na to, že pravidla finančního trhu jsou aplikována stejně ve všech členských státech EU a nejsou porušována.
Některé státy včetně Česka se ale obávají, aby se rozhodovací kompetence nepřesunuly od národních regulátorů k regulátorům v zemích, kde má sídlo mateřská banka finančního ústavu. Ministr financí Miroslav Kalousek již dříve řekl, že Česko přenos kompetencí mezi státy podporovat nebude.
