Lotyšsko podle Evropské komise zavádí úsporná opatření a dělá pokroky. Kvůli finanční a hospodářské krizi lotyšská ekonomika loni klesla o 18 procent.
Na pomoci v objemu 7,5 miliardy eur se koncem roku 2008 dohodla Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Jedním z věřitelů, kteří byli připraveni Lotyšsko podpořit částkou 200 milionů eur (zhruba 5,1 miliardy korun), byla i Česká republika.
Uvolňování pomoci závisí na tom, zda bude Lotyšsko plnit dohodnuté cíle fiskální konsolidace. Ty předpokládají, že Riga do roku 2012 sníží rozpočtový deficit pod tři procenta hrubého domácího produktu, jak stanoví pravidla Evropské unie. Loni deficit překročil osm procent hrubého domácího produktu.
„Jsem velice rád, že lotyšské vládní úřady nadále plní nastoupenou cestu konsolidace a reforem, která je základem trvalého oživení,“ uvedl eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.
Analytici i politici jsou přesvědčeni, že Lotyšsko i další pobaltské země mají to nejhorší z krize za sebou. Celý tento region loni kvůli finanční krizi postihl hluboký hospodářský propad, který ve většině případů přesáhl hranici deseti procent. Před krizí tyto země prudce rostly, ovšem převážně díky úvěrům, na což později tvrdě doplatily.
Česká republika už více než rok s Lotyšskem jedná o podmínkách, za nichž by zemi slíbenou část pomoci EU poskytla. Ministr financí Eduard Janota na začátku února řekl, že nechce být první, kdo Lotyšsku peníze pošle a pak spláče nad výdělkem. Zpochybnil tak schopnost Lotyšska půjčku řádně splatit.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
