Letos v červenci tamní kardiologové, rovněž jako první v ČR, začali laserem uvolňovat chronicky ucpané tepny. Nyní rozšířili využití laseru i na akutní stavy.
"Laserový paprsek rozbije čerstvou krevní sraženinu, která se jeho účinkem rozmělní a odplaví beze zbytku krevním řečištěm. Nehrozí tedy, že zbytky sraženiny ucpou drobné cévy a poškodí srdeční sval, což se při běžně užívaném roztahování cévy balónkovou trubičkou mohlo stát," vysvětlil operatér Petr Kmoníček.
Laser se začal v kardiologii používat už před 15 lety, tehdejší druhy paprsků ale působily komplikace - mimo jiné ničily vysokým teplem i okolní tkáně. V současnosti využívá medicína jiný druh laserových paprsků a jinou techniku výkonu. "Jde tedy o jakousi renesanci metody. V Británii ji používá už osm specializovaných kardiologických center. Výsledky jsou slibné," doplnil vedoucí oddělení intervenční kardiologie docent Martin Mates.
V Česku jsou nemoci srdce a cév hlavní příčinou úmrtí, umírá na ně 49 procent mužů a 55 procent žen.
Nejčastější příčinou onemocnění věnčitých tepen je ateroskleróza, kdy se do stěny cév ukládají tuky a další látky. Vzniklé pláty omezí průtok krve, takže prokrvení srdečního svalu je nedostatečné. Pacient se zadýchává a mívá bolesti na hrudi. Při akutním infarktu se na poškozeném plátu sráží krev, sraženina uzavře tepnu, a tím i přívod krve k srdci.
Pro léčbu srdečního infarktu se užívá obvykle koronární angioplastika, ojediněle bypassová chirurgická operace. V prvním případě se roztáhne zúžená tepna balónkem, ve druhém se přemostí zúžený kus tepny, aby krev proudila bez zábran do srdečního svalu. Operace dělají chirurgové i za pomoci operačního robota.
