Univerzita Karlova slaví 660 let

Čestné doktoráty udělila vědecká rada. V Karolinu je převzali odborníci na římské právo, filozofii, farmakologii a materiálovou fyziku z Nizozemska, Česka, Japonska a Británie.

Doktorát získal nizozemský právník Johan Ankum (77) za celoživotní vědecké dílo v oblasti římského práva, organizační  aktivity a podporu poskytovanou mladým právním romanistům. Doktorát udělila škola také českému filozofovi Ivanu Chvatíkovi (66) za mimořádný přínos pro rozvoj české filozofie a jejího postavení v
akademickém světě doma i v zahraničí. Chvatík byl žákem Jana Patočky, po jeho smrti zajistil převoz a úkryt jeho filozofických prací, které potom v samizdatu publikoval.

Titul převzal i japonský fyzik Teruo Kiši (68) za celoživotní významné dílo v oblasti materiálové fyziky a za podporu české vědy a školství v tomto oboru. Kiši se podílel mimo jiné na organizaci pobytů studentů UK na japonském vědeckém pracovišti.

Univerzity musí pomáhat společnost rozvíjet, kultivovat a mezigeneračně předávat její základní hodnoty.

Britský farmakolog Salvador Moncada (63) titul získal za průkopnické dílo v oblasti farmakologie a fyziologie cirkulace v  krevním řečišti a formování vaskulární biologie. Jeho práce mimo jiné přispěla k objevu, že malé dávky aspirinu jsou účinné v prevenci infarktu myokardu a mozkové mrtvice.

Rektor univerzity Václav Hampl dnes připomněl výrazné mezníky dějin školy. Ve svém projevu zdůraznil význam autonomie univerzit, která byla v historii školy několikrát potlačena. "Univerzitu ani v moderním světě nelze redukovat jen na výrobnu vědy nebo producenta absolventů. Úlohou univerzit totiž musí být pomáhat společnosti rozvíjet, kultivovat a mezigeneračně předávat její základní hodnoty," řekl Hampl.

Studium je náročnější, než bylo
Rektor také připomněl rozvoj školy po roce 1989. Podle něj se UK postavila do čela reformy vysokého školství. Uvedl, že počet studentů univerzity se od pádu komunismu více než zdvojnásobil, podle něj se také zvýšila náročnost studia a jeho kvalita. Zmínil se i o aktuálních problémech, které škola řeší. Zopakoval například, že nesouhlasí s návrhem na transformaci fakultních nemocnic na univerzitní, který připravuje ministerstvo zdravotnictví.

Do budoucna se podle něj škola bude soustředit například na zavádění nových atraktivních forem studia, větší efektivitu výzkumu, snižování byrokratické zátěže a lepší využívání informačních systémů. Chce se také aktivněji prezentovat a posilovat svůj mezinárodní charakter. Univerzita Karlova má 17 fakult, z toho 14 v Praze, jednu v Plzni a dvě v Hradci Králové. Studuje na nich kolem 48.000 studentů v téměř 300 studijních programech s více než 600 obory.