„Přidáváme exekucí i soudních vystěhování. Lidé se většinou zaleknou, ale jsou i tací, kteří se exekutorům snaží ukázat, že uvnitř nemají žádný majetek,“ poznamenal starosta Brna-severu Leo Venclík. Místopředsedkyně městského soudu Jaroslava Rezová to potvrzuje: „Návrhů na exekuci přibývá. Boom začal před čtyřmi lety a od té doby se úroveň drží.“
V největší části, Brně-středu, je podle odhadu kolem tisícovky neplatičů. Každý dluží radnici několik desítek tisíc korun. „Mezi neplatiče nepočítáme ty, kteří tu a tam opomenou nebo nemohou zaplatit složenku a další měsíc vše vyrovnají,“ zdůrazňuje mluvčí úřadu Roman Burián.
K soudu posílají zhruba deset případů měsíčně. Rozhodneli soud o vystěhování, pak lidé buď musejí opustit domov bez náhrady - nebo jim soud přiřkne přístřeší a radnice jim první tři dny hradí hotel, nebo jsou odstěhováni do holobytů na Bratislavské. Cesta do bytu už bývá notně složitější.
Podle Venclíka je největší problém u nájemníků, kteří nechají svůj dluh nekontrolovaně narůst. „Kdo se do těžké životní situace dostane, měl by přijít na úřad a hledat řešení, ať už jsou to sociální dávky či třeba výměna bytu za menší,“ podotkl.
V opačném případě podle něj dojde na soudní vymáhání. „To pak přicházejí různé iniciativy kritizovat náš postoj vůči konkrétním skupinám neplatičů jako asociální,“ poznamenal. Na dotaz, u koho takové intervence zaznamenávají, jen sdělil: „Nikdo se nezastává starších lidí ani matek s dětmi.“
Podle Kataríny Klamkové z brněnského sdružení IQ Roma servis se mezi Romy situace v posledních letech trošku zlepšuje. „Je to výsledek terénní práce. Naši sociální pracovníci přesvědčují a vysvětlují, že úhrada nájmu je prioritou, a osvěta začíná být vidět,“ míní. I tak ale právě problémy s bydlením patří k nejčastějším důvodům, proč se na ně Romové obracejí.
„Pokud mají sami úřednici snahu, včas upozorní na narůstající dluh, daří se to ale řešit,“ dodala. Jakmile se však dluh vyšplhá nad třicet tisíc a přibude penále, ze začarovaného kruhu se už takřka nedá vystoupit.
Brňané se už nemohou spoléhat ani na to, že soudní exekutoři jsou zavaleni. Už i úřady objevily výhody soukromých exekutorů. „Zájem stále roste, očekáváme ale, že nabere dynamiku ještě více,“ poznamenal exekutor Milan Dobeš.
V sedmdesáti bez střechy nad hlavou
Bylo mu sedmdesát a garsonku v Brně měl plnou autodílů. „Složím motorku a vše zaplatím,“ sliboval. Pozdě. Dopisy, které tvrdohlavě nepřebíral, a rozhodnutí soudu byly silnější. Odmítl i nabídku pomoci sociální pracovnice přímo při exekuci.
Penzista s dluhem 70 tisíc tak skončil v hotelu, jeho majetek ve skladu. Spoléhal na příbuzné a netušil, že bez jeho bytu už o něj nestojí. Nakonec vzal zavděk pomocí úřadu - ale už bez bytu a s dluhem na krku.
