John McCain, kandidát republikánů na amerického prezidenta, byl vždy jednoznačně pro vybudování části amerického štítu ve střední Evropě. O protiraketovém deštníku vždy říkal, že může Washington ochránit před vydíráním ze strany „darebáckých“ států a zároveň působit proti potenciálním hrozbám od strategických konkurentů, jako jsou Rusko nebo Čína. Barack Obama byl oproti McCainovi vždy skeptičtější, pokud jde o radar v Česku a deset protiraket v Polsku. Loni na podzim tvrdil, že by jako prezident projekt výrazně seškrtal.
Poté se Obama nechal několikrát slyšet, že vybudování systému uznává jako součást ochrany U S A a jejich spojenců před případnými střelami z Íránu a dalších nebezpečných zemí. Zpochybňoval ale jeho účinnost i náklady na jeho výstavbu.
Radikální zlom v Obamově postoji přišel až letos na začátku září. A vliv na něj měl zejména válečný konflikt v Gruzii.
„Vezmeme-li v úvahu to, co se stalo v Gruzii, domnívám se, že musíme vyslat jasný signál, že se Polsko a další země v tomto regionu nestanou předmětem zastrašování a agrese. Myslím si, že protiraketový štít je správná věc,“ uvedl tehdy Obama pro stanici Fox News. A šéf americké protiraketové agentury MDA Henry Obering včera pro server EUobserver potvrdil, že případné vítězství Obamy plány na vybudování protiraketové základny v Česku nezpozdí. Také nynější americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová se domnívá, že podpora budování systému se s novým šéfem Bílého domu nezmění. „Je pro mě těžké uvěřit, že by americký prezident nechtěl mít schopnosti bránit naše území i území našich spojenců,“ vysvětlila Riceová.
