PRAHA Přes rekordní snižování úroku je zatím boj americké centrální banky (Fed) se zpomalováním domácí ekonomiky nevyrovnaný. Ve snaze zastavit propad hospodářského růstu však není jediná. Přidal se k ní i americký parlament, který připravuje balíček daňových úlev pro občany i firmy.
Tuto středu snížil Fed základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. To v kombinaci se snížením této sazby o 0,75 procentního bodu na mimořádném zasedání banky minulé úterý, jež bylo samo o sobě největším poklesem této sazby za posledních 25 let, představuje bezprecedentní zásah. Banka se tímto v pořadí již pátým snížením sazeb snaží již od září zamezit recesi, která ohrožuje americkou ekonomiku, poté co loni v srpnu v důsledku problémů na trhu s bydlením propukla úvěrová krize.
„Finanční trhy jsou stále pod značným tlakem a některým firmám i domácnostem se ještě více ztížil přístup k úvěrům. Nejnovější informace navíc ukazují, že se prohlubuje útlum na trhu bydlení a zhoršuje se rovněž situace na trhu práce,“ píše Fed v odůvodňující zprávě ke snížení úrokové sazby.
Fed se tak rozhodl dramaticky zlevnit půjčky i v reakci na včera uveřejněnou zprávu o růstu hrubého domácího produktu (HDP), jež byla pro odborníky zklamáním. Místo očekávaného 1,2 procentního růstu totiž americká ekonomika rostla ve čtvrtém čtvrtletí pouze polovičním tempem. Ve třetím čtvrtletí přitom ekonomika rostla slušným, téměř pětiprocentním tempem.
Americký trh nyní s napětím očekává dnešní oznámení o situaci na trhu práce. Firma ADP Employer Services, která ve Spojených státech spravuje výplatní pásky velkému množství soukromých firem však naznačuje, že by zprávy o nezaměstnanosti mohly být pozitivní. Podle jejich středečního odhadu by totiž v lednu mělo v amerických firmách, mimo zemědělství, pracovat o 130 tisíc lidí více než v prosinci.
Ke znovunastartování, či odvrácení krize americké ekonomiky by měl také přispět chystaný balíček daňových úlev a investičních pobídek. Ten tento týden schválila americká sněmovna reprezentantů v celkové výši 161 miliard dolarů.
Schválený balíček počítá pro jednotlivé občany s daňovou refundací až 600 dolarů, v případě manželů by mohl pár získat až 1200 dolarů. Na dítě stát plánuje přispět 300 dolary. Tyto úlevy by se týkaly jednotlivců, jejichž příjem nepřesáhne ročně 75 tisíc dolarů, a manželů s příjmem do 150 tisíc dolarů.
Senát, který tento zákon musí schválit, prý uvažuje o dalším rozšíření úlev. Jeden návrh počítá s dvojnásobným zvýšením limitu pro daňové úlevy. Ty by se pak pohybovaly v rozmezí 500 až 1000 dolarů a k celkovému účtu za takovéto podpoření ekonomiky by přidaly náklady ve výši 32 miliard. Pokud zákon projde senátem a prezident ho podepíše, mohli by Američané získat první šeky s refundací daní již letos v květnu.
***
Akciové trhy dále oslabují
Přes dvojí snížení úrokových sazeb krátce po sobě se americké centrální bance (Fed) podařilo uklidnit světové burzy jen na krátkou dobu. Zejména na evropských trzích nadále převažují obavy z problémů v bankách. Ty i včera ztrácely na burzách nejvíce. Negativně na trh rovněž působila zpráva o pomalejším růstu amerického HDP a oznámení švýcarské banky UBS o odpisu v objemu kolem čtyř miliard dolarů.
