Princip fungování těchto paměťových zařízení je celkem jednoduchý. Navenek vidíte pouze USB konektor typu A, který se stará o připojení k počítači a zároveň jeho napájení. Deska s tištěnými spoji je osazena procesorem, který řídí čtení a zápis dat, výstupem pro diodu, oznamujícím činnost, a hlavně pamětí, do níž se ukládají data. U většiny pamětí se setkáme s přepínačem, který zamezuje nechtěnému smazání dat.
USB ve švýcarském noži Obal USB paměti už dnes může být ryze módní záležitostí. Jednobarevná plastová pouzdra tak tu a tam nahrazují prvky, které z technologického zařízení mohou udělat módní doplněk. Setkáte se s obaly z kůže i plyše, na zakázku si můžete nechat vyrobit paměťový modul ze zlata, ozdobený drahými kameny. Pro praktičtěji založené jedince tu jsou kombinace s jinými zařízeními. Pravý švýcarský nůž, který místo jedné čepele obsahuje USB konektor je spíše kuriozita. Ale kombinace s hudebním přehrávačem, díky němuž lze přehrávat písničky na disku i bez připojení počítače, je mnohem obvyklejší.
Setkáte se taky s USB Flash Disky, které fungují jako čtečky paměťových karet. Díky standardu USB Mass Storage nepotřebujete další instalaci ovladačů – obsah paměťové karty se zobrazí jako další disk v počítači.
Stejně tak je stále rozšířenější podpora šifrování. Pomocí softwaru si můžete disk rozdělit na dvě na sobě nezávislé části – první bude veřejná a přístupná bez jakéhokoli omezení, k obsahu té druhé se nedostanete bez znalosti hesla. Ještě vyšší bezpečnost pak zajišťují disky, vybavené čtečkou otisků prstů. K bezpečí uložených dat mohou přispět i disky, které díky své konstrukci slibují vodotěsnost a částečnou odolnost před ohněm.
Zvýší paměť počítače Existují technologie, které posouvají využití USB disků ještě dál než jen prosté ukládání dat. Typickou ukázkou je ReadyBoost, díky němuž lze rozšířit operační paměť počítače. Dočasné soubory neukládáte na pomalý pevný disk, ale na rychlejší USB klíčenku, což pomůže počítačům s nedostatkem volné paměti urychlit svůj běh.
Dále pak existují disky s podporou technologie U3. Ta umožňuje uživateli velice snadno migrovat mezi několika počítači, přičemž na každém má stejné uživatelské nastavení, které si sebou přinese na USB klíčence.
Otec neznámý Ačkoli se vynález a první prodej USB Flash Drive datuje někam na přelom letopočtu, nelze jednoznačně říci, kdo za touto technologickou inovací stojí. Značnou měrou se na ní podílela společnost Trek, která začala prodávat první paměťové zařízení připojitelné k USB už počátkem roku 2000. Její patent však nepopisoval přímo „USB klíčenku“, ale spíše obecné standardy jak přistupovat k paměťovému médiu pomocí USB.
Zásluhy za vývoj USB nese i Dan Harkabi. Pracoval pro firmu M-Systems, kterou v roce 2006 pohltil SanDisk. Produkt s názvem Disk On Key vyvíjel ve spolupráci s IBM, první výrobek o kapacitě 8 MB se dostal na pulty obchodů v USA v prosinci roku 2000.
Dalšímu rozvoji pomohla podpora USB Mass Storage, implementovaná ve Windows 2000. Díky ní není nutné pro fungování USB paměti instalovat speciální ovládače. USB navíc díky nízké energetické náročnosti nepotřebovala externí napájení, umožňovala snadnou manipulaci a slibovala bezpečnost při přenosu dat. S příchodem standardu USB 2.0 se zvýšily rychlosti přenosu dat. S masovější výrobou klesla cena na přijatelnou úroveň a rozšíření tohoto standardu už nic nestálo v cestě.
