BERLÍN (od zpravodaje LN v Německu) Dva odchody s fanfárami. Za zvuků čtyřiceti trumpet, které v horním ochozu tribuny Olympijského stadionu třímali v rukou fanoušci Barbory Špotákové, se česká atletka rozloučila s oštěpařským trůnem. Obhájkyni titulu z něj sesadila loučící se Němka Steffi Neriusová, mistryně Evropy z Göteborgu 2006, která ve 37 letech po sezoně uzavře kariéru.
V jejím závěru získala své první světové zlato.
„Titul před domácím publikem, lepší loučení jsem si nemohla přát,“ pravila dojatá Neriusová, když oběhla stadion s německou vlajkou na zádech.
Soupeřky šokovala hned prvním finálovým pokusem 67,31 metru, což byl její nejlepší letošní výkon. Znamenal konečný triumf.
Víc už žádná z finalistek nehodila. Ani Ruska Abakumovová, která nezopakovala svůj famózní výkon 68,92 metru z kvalifikace, ani Špotáková. Ta se však k Neriusové přiblížila ze všech nejvíc, za výkon 66,42 metru ze třetí série brala stříbro. „Jestli se dá mluvit o někom, komu bych přál zlato kromě Báry, pak je to právě Neriusová. Ale trošku mě potrestal pánbůh, protože jsem před pár dny řekl, že Steffi nejspíš vyhrát nemůže,“ usmál se na tribuně trenér Špotákové Rudolf Černý.
„Báro, pojď na to, hoď zlato!“ Jeho svěřenkyně se nedlouho poté vyjádřila v podobném duchu. To už měla za sebou chvíle, kdy nejprve s vlajkou na zádech zaběhla poděkovat českým fanouškům za podporu, i okamžiky, kdy na ploše oslavovala medaili v obětí se svou přemožitelkou. „Steffi jsem titul přála. Na to, kolik let závodění už má za sebou, podala obdivuhodný výkon,“ pravila Špotáková.
Před posledním pokusem zašla k tribuně za sektorem, odkud jí něco povídal Jan Železný. Copak jí radil? „Snažil se odstranit moji starou nemoc, příliš brzký odhod oštěpu. Ale měl to marné,“ culila se.
Nepovedlo se jí navršit zlatý hattrick, po mistrovství světa v Ósace a olympiádě v Pekingu třetí triumf nepřidala, přesto se smála. „Každá medaile z mistrovství světa je krásná. Neriusovou mám ráda, končí, a já budu mít ještě další šance,“ uvedla.
O patřičnou kulisu se jí starali fanoušci, kteří přijeli do Berlína dvěma autobusy. Obsadili horní část tribuny vpravo od oštěpařského sektoru, nechybělo množství českých vlajek, oštěp Špotákové hnal co nejdál zvuk trumpet.
„Trumpet je čtyřicet, objednal je kamarád ze Sýkořice. Troubí fakt dobře,“ pochvaloval si přítel slavné atletky Lukáš Novotný, jeden z prvních gratulantů. Jeho tvář ozdobil nezvyklý knír. „Na to přišel manažer Tří sester Pavel Martinek alias Mafuna. Několik z nás si pěstovalo kníra šest týdnů, řekli jsme si, že musíme vypadat jako východoněmecký pornoherec. Báře knír nevadí, ale já budu rád, až to shodím,“ pravil Novotný.
Mezi českými vlajkami se na tribuně skvěl nápis „Báro, pojď na to, hoď zlato!“ „Mrzí mě, že jsem jim přání nesplnila, ale oslavit to půjdeme v každém případě. Jen musíme najít hospodu, kam se vejde šedesát lidí,“ zatvářila se starostlivě Špotáková.
