„Mezi kritéria hodnocení patří například mezinárodní vliv a pověst školy, kvalita výukových programů, kvalita vyučujících, ocenění získaná školou, akreditace školy na celostátní i mezinárodní úrovni, výsledky v důležitých žebříčcích či účast v různých mezinárodních sdruženích a organizacích,“ uvedli zástupci VŠE.
Regionální žebříček je spravedlivější Žebříček sestavený podle jednotlivých regionů je podle prorektorky VŠE pro zahraniční vztahy Hany Machkové spravedlivější, protože jsou školy posuzovány v kontextu vývoje celého regionu, a nelze dost dobře srovnávat britský Oxford a například ekonomickou vysokou školu v africkém Kongu.
Výsledky podobných žebříčků prý mohou být přínosné třeba pro nadnárodní firmy, aby věděly, jestli má uchazeč o práci kvalitní vzdělání z prestižní školy. Jako vodítko pro výběr školy prý mohou žebříčky posloužit i samotným studentům. VŠE uspěla i v žebříčku sestavovaném Financial Times VŠE jako jediná z českých vysokých škol zaměřených na obchod a hospodářství získala nejvyšší hodnocení, takzvaných pět palem. Ve střední a východní Evropě se pak v první trojce umístily ještě ekonomická univerzita z ruského Petrohradu a vysoká škola ekonomická z polské Varšavy. Za Českou republiku se do hodnocení dostaly ještě Fakulta podnikatelská při brněnském VUT a tři instituty poskytující placené manažerské vzdělání v programech MBA (Master of Business Administration).
VŠE zabodovala už v nedávném žebříčku ekonomických škol podle deníku Financial Times, kdy její magisterský studijní program Podniková ekonomika a management skončil na 58. místě.
Podobných mezinárodních žebříčků je však celá řada, liší se podle kritérií měření a vzorku škol, které započítávají do hodnocení. Některé žebříčky započítávají jen školy určitého oborového zaměření, jiné zase hodnotí jen vysoké školy, a ne další vědecké instituce, například národní akademie věd.
Kvůli rozdílným kritériím jsou pak často výsledky jednotlivých srovnání velmi rozdílné.
