Bartoň je přesvědčen, že pořádné změny v ekonomice se měly dělat ještě před koronavirovou pandemií. „Ono se blbě škrtá, když nám všichni půjčují a vše nějak klape. Máme pocit, že to půjde donekonečna,“ řekl.
Podle něj v současné situaci už není kde škrtat. „Jediné, co by se dalo udělat, je takzvaně hodit do toho granát a začít znovu. Udělat celkový reset a začít od bílého papíru,“ vysvětloval.
Takové změny by podle něj byly levnější a na lidi by dopadly mnohem méně. „Když je pacient zdravý a krásně běhá, tak je to mnohem jednodušší, než když kulhá, nebo jde dokonce zpět. Těžko se dělají reformy tam, když něco málo bolí. Většinou se vřed musí nechat vyhnít a zažít řezat, až když skutečně dojde na lámání chleba,“ komentoval.
Domnívá se, že kdyby se měnily základní parametry, jednalo by se o větší armagedon. „Dnes už povinné výdaje, které vláda nemůže ovlivnit a musely by se zásadně změnit zákony, už mají takový objem, že i kdybychom škrtli všechny nemandatorní (nepovinné) výdaje, tak pořád máme obrovské deficity,“ pokračoval Bartoň. Jedinou možností podle jeho slov je začít znovu od začátku.
Ekonomika musí posílit
To však Křeček označil za nápad mimo realitu. „Kdybychom zažili nějakou opravdu přelomovou událost, jako byla sametová revoluce, pak možná se dá začínat od nuly. Teď už ale zájmové skupiny, které udržují systém, jsou tak silné, že prudké změny nejsou možné. Spíše se musíme bavit o reformách, optimalizacích než nějakých dramatických začátcích od nuly,“ oponoval.
Domnívá se, že pokud nezažijeme něco, co zažili například v Řecku či Argentině, vlády začínat od nuly nebudou. „Myslím si, že další radikální škrty již nebudou potřeba. Potřebujeme, aby celá ekonomika posílila a z růstu se platily dluhy, vyrovnal se státní rozpočet. Proto je potřeba, abychom dobudovali dopravní infrastrukturu, vlaky, datové přenosy v naší zemi, zaměřili se na jádro a lépe pracovali s umělou inteligencí,“ dodal.
