BRNO Obyvatelé Brna mohou zapomenout na to, že po dokončení oprav ulic v centru budou mít od rozkopaných chodníků klid. Dělníci zřejmě začnou znovu. Důvod? Nevhodně vybraná dlažba.
Rozpadá se ta z tvárnic, z betonu, ale poškozena je i jinak vysoce odolná kamenná, na niž úřady zadaly špatné požadavky. Díry v dlažbě nástupních ostrůvků před pomníkem na Moravském náměstí ukazují, jak může za přibližně patnáct let dopadat povrch z tvárnic.
„A to tu není žádná dopravní zátěž, jen pěší,“ shodovali se včera procházející. V dlaždicích jsou stále hlubší díry. Podobně jsou na tom železobetonové panely tramvajové trati na nedaleké Lidické ulici.
„Koleje ale drží stále dobře, problémem je tady podobně jako na jiných místech ve městě velmi silný provoz aut, který zatěžuje jiné plochy, než by měl,“ míní technický ředitel společnosti Brněnské komunikace Josef Luňáček. Právě tato firma za nejdůležitější komunikace ve městě zodpovídá.
Důvod potíží? Úspory peněz i špatné odhady Problémy, proč se dlažba v moravské metropoli mnohde rozpadá, jsou dva: dlažba z betonu či jiných materiálů je levnější než kamenná, ale také může hůře vydržet solení či změny teplot.
Na začátku 90. let některá moravská města prodávala kamennou dlažbu do Rakouska: ta tam nyní zdobí ulice, zatímco v tuzemsku tehdy opravené ulice dosluhují.
„Radnice tenkrát viděly příležitost ušetřit prodejem dlažby a získat rovné plochy. To ale platí jen do času,“ shodlo se několik šéfů stavebních firem, kteří však nechtějí být konkrétní kvůli dalším možným zakázkám. Sami ale přiznávají, že ani kámen není všelék.
Druhý problém je totiž tam, kde sice k vydláždění posloužil kámen, ale nevhodně vybraný. Například na Jakubském náměstí se řezané dlaždice posouvají, protože jsou tenké a byly namáčknuté na sebe, takže je provoz těžkých aut poškodil. „Původně se zde s provozem nákladních aut nepočítalo, jenže tady běžně jezdí, například s technikou do Divadla Bolka Polívky nebo se zásobováním. Řezaná dlažba však není dělaná na takový provoz, není schopná přenášet brzdné síly,“ vysvětlil Luňáček. Brno ale není jediné, podobný problém měli například při předláždění hlavního náměstí v Plzni.
Starosta Brna-středu Libor Šťástka přiznává, že stížnosti na stav chodníků zaznamenávají. „Řádově by šlo o miliony, které nemáme. Opravujeme největší problémy, ale chodníky většinou čekají až na opravy ulic jako celku,“ dodal.
Problém? Magistrát nemá ani hlavního architekta Povrch ulic a náměstí v Brně ovlivňuje přímo magistrát. Odbor územního plánování a rozvoje, do jehož kompetence řešení spadá, však teprve po dlouhém hledání získal šéfa – a přestože se politici dlouho shodují na obnovení funkce hlavního architekta, stále ho nevybrali.
Výběr dlažby samotné přitom nestačí. Město nemá prostě jasno, kde provoz chce a kde hodlá dopravu skutečně vyloučit. Zatím všechny pokusy vymístit auta – a to i ta nákladní – z centra se míjejí účinkem. A když se někde opraví vozovka, začne se na ní parkovat, zatímco auta jezdí po části určené tramvajím a tím ji ničí.
Luňáček ale tvrdí, že se začíná blýskat na lepší časy a zúčastněné strany jsou ochotny dohodnout kompromis mezi vzhledem a účelností. „Důkazem je nově zrekonstruovaná Joštova ulice,“ poukazuje. Pásy určené pro projíždění tvoří klasická dlažba, zatímco na ostatních částech je použita vzhlednější řezaná.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
