PRAHA Již zítra zřejmě přijdou čeští poslanci o práci. Navíc zcela dobrovolně. Nezaměstnané ze sebe hodlají udělat v zájmu předčasných voleb, jejichž říjnový termín znemožnila úspěšná ústavní stížnost poslance Miloše Melčáka. Poslanci chtějí volby uspořádat s minimálním odkladem, tedy již v listopadu.
A právě jejich spěch může způsobit ještě vážnější ústavní krizi, než kterou Česko prochází nyní.
Zákonodárci začali po čtvrtečním verdiktu Ústavního soudu bleskově jednat. Novela ústavy umožňující seberozpuštění sněmovny a následné vypsání předčasných voleb prošla v pátek během pěti hodin oběma komorami parlamentu a v sobotu ji podepsal i prezident Klaus. Spolu s novelou ústavy prošla kolotočem hlasování a podepisování i změna volebního zákona, která zkrátila lhůtu mezi vyhlášením voleb a jejich konáním na 50 dní.
Jako v dobách revoluce Zkrácení lhůty se však jeví jako potenciálně velice nebezpečné. Podle odborníka na ústavní právo Jana Filipa má jakýkoliv poslanec od rozpuštění sněmovny 60 dní na to, aby podal stížnost k Ústavnímu soudu. Teoreticky tak hrozí, že vyhlášení předčasných voleb může být zpochybněno třeba týden po jejich uspořádání. „Tady máte exemplární příklad toho ústavního kutilství, kdy provedete změnu, a nepromítnete ji do deseti dalších právních předpisů. Takhle se to dělat nedá, to je jak v dobách revoluce,“ říká Filip, který však v úspěch eventuální další stížnosti příliš nevěří.
Na zítřejším zasedání dolní komory se tedy bude s velkou pravděpodobností hlasovat o rozpuštění sněmovny. Aby mohla své rozpuštění nabídnout prezidentovi, bude muset pro návrh zvednout ruku ústavní většina poslanců čili aspoň 120 z nich. Souhlas prezidenta a vyhlášení nových voleb bude podle ideálního scénáře následovat do dvou dnů. Pokud se má poslancům vyplnit přání o volbách 6. a 7. listopadu, musí lhůta mezi vyhlášením a konáním voleb běžet nejpozději od čtvrtka 17. září.
Podstatnou trhlinu v tomto vysněném scénáři představuje jeho další možné zpochybnění u Ústavního soudu. Kromě Melčáka, který eventualitu další stížnosti nevyloučil, už o podobném záměru hovořil i poslanec Juraj Raninec. Své úmysly naznačil bezprostředně po pátečním zasedání sněmovny. „Pokud bych shledal, že ten postup je v rozporu s ústavou, tak je mojí povinností obrátit se na Ústavní soud,“ řekl Raninec.
Cyril Svoboda včera prohlásil, že pokud chtějí poslanci Melčák nebo Raninec ústavní novelu napadnout, musí tak učinit dříve, než dojde k rozpuštění sněmovny. Podle Svobody totiž může takovou stížnost podat pouze poslanec.
„Svoboda nemá pravdu“ Svobodova argumentace však ostatní právníky nepřesvědčila. „Myslím, že to není pravda. V případě ústavní stížnosti jde nejen o to, co vám hrozí, ale zejména o to, co se vám stalo. Takže naopak ta pozice by byla daleko silnější,“ řekl Filip.
Tvrzení předsedy lidovců zpochybňuje i Jan Kalvoda. „Nedomnívám se, že by tu ústavní stížnost nebylo možné podat později,“ řekl právní zástupce Miloše Melčáka s tím, že ústavní stížnost může opět směřovat jen proti vyhlášení voleb. Zde se podle Kalvody může svého práva domáhat i bývalý poslanec.
Kalvoda nicméně odmítl potvrdit, zda jeho klient opravdu hodlá ústavní stížnost podat. „Ale mohu vám říci, že to bude sděleno v úterý během zasedání Poslanecké sněmovny panem Melčákem.“
Přípravu na možnost podání stížnosti včera LN potvrdil i druhý z obávaných poslanců Raninec.
