Podle zpravodaje Vojtěcha Šimíčka je zákon v souladu s ústavou. Přímo v sále nálezu soudu naslouchal lidovecký ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, šéfka poslanců ANO Alena Schillerová, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), poslankyně Lucie Šafránková (SPD), desítky zaměstnanců soudu a také asi dvacítka lidí z veřejnosti.
Ihned po vynesení nálezu předsedou Josefem Baxou se v sále rozhlehl výkřik: Hanba! Zvolal tak jeden z přítomných seniorů, kteří si přišli verdikt vyslechnout.
Vojtěch Šimíček nejdřív shrnul stávající judikaturu Ústavního soudu. Pak se začal věnovat přímo kauze krácení valorizací a aktuální stížnosti, o níž nyní plénum rozhodlo.
„Vláda zvažovala sociální dopad nové zákonné úpravy a snažila se nerozevírat nůžky mezi nejnižšími a nejvyššími důchody a naopak tento rozdíl snižovat, což Ústavní soud považuje za zcela legitimní postup. Nešlo o tupý plošný škrt, nýbrž o promyšlené opatření adresně reagující na příjemce důchodů v různých hladinách přiznaných dávek,“ prohlásil Šimíček.
Souhlasíte s rozhodnutím Ústavního soudu o valorizaci důchodů?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00středa 31. ledna 2024. Anketa je uzavřena.
„Inflace přesahující zákonný limit pěti procent reálně nastala až v lednu. Je možné vládě vytknout, že měla pracovat s informacemi daleko pečlivěji. Ale současně soud nezjistil, že by vláda pochybila. Je podstatné, že vláda oficiální informace dostala až 10. února. Vláda předlohu právní úpravy podala v odstupu deseti dnů. To nelze označit za neakceptovatelnou liknavost,“ vysvětluje soudce zpravodaj.
Ústavní soud také dal vládě za pravdu, že mimořádná valorizace by znamenala pro Česko vysoké náklady, zvlášť s přihlédnutím ke kumulovanému dopadu v dalších letech.
„Čas na jednání byl. Opozice ale obstruovala“
Poslanci hnutí ANO neuspěli ani s námitkou nepřípustné retroaktivity, tedy zpětné platnosti zákona. Ke snížení mimořádné valorizace přistoupila vláda ještě před vznikem právního nároku příjemců důchodů.
Podle Šimíčka vláda musela jednat a jednala dostatečně dopředu, než důchody reálně přistály lidem na účtech. „Legitimní očekávání, že reálná síla důchodů se nezmění, příjemci důchodů opravdu měli. Bylo posíleno tím, jak se měnila inflace. Nicméně toto očekávání mělo jen krátké trvání. Když byl zákon přijat, a to s dostatečným časovým předstihem, muselo zaniknout též legitimní očekávání,“ zdůraznil Šimíček.
Samotné určení měsíce, od něhož se odvozuje následně stanovené mimořádné zvýšení důchodů, totiž podle soudců ještě nepředstavuje vznik právního nároku na jeho výplatu. Tento nárok vzniká teprve splatností konkrétní dávky, tedy v tomto případě až v červnu 2023.
Šimíček v odůvodnění poukázal také na to, že opozice při projednávání zákona obstruovala a na vyjádření se k návrhu měla času dost. Proto soudci usuzují, že projednávání ve stavu legislativní nouze práva opozice nepoškodilo.
„Schůze sněmovny trvala více než 95 hodin, Tomio Okamura (SPD) hovořil déle než 7 hodin, Andrej Babiš (ANO) více než 200 minut. Z obsahu vyjádření lze učinit závěr, že jejich vystoupení měla obstrukční charakter. Jednotliví poslanci měli dostatek času se k návrhu zákona vyjádřit,“ vypočítal soudce zpravodaj.
K nálezu Ústavního soudu měli odlišná stanoviska jen tři soudci, a to původní soudce zpravodaj Jan Svatoň, dále Pavel Šámal a Josef Fiala.
„Ústavní soud velmi silně vnímá nelehkou situaci, v níž se aktuálně nacházejí příjemci důchodů jako zranitelné osoby. Je si vědom specifických životních nákladů důchodců a intenzivního dopadu inflace právě na ně,“ podotkl Šimíček.
„Stabilní rozpočty pomáhají slabším“
Zároveň ale soudce zpravodaj doplnil, že nelze přehlížet, že jen v roce 2022 se valorizovalo čtyřikrát a důchody se opakovaně zvyšují. Proto „na ně inflace dopadá o něco méně intenzivně než na některé jiné skupiny osob.“ Navíc by podle Šimíčka bylo vhodné, aby ve společnosti zavládla mezigenerační solidarita a systém důchodového pojištění byl udržitelný i do budoucna.
„Stabilita a vyrovnanost státního rozpočtu a veřejných financí přitom není jen politickým zájmem, nýbrž jde o právní povinnost státních orgánů. Stabilní a vyrovnané veřejné finance jsou přitom v zájmu zejména sociálně slabších a zranitelných osob, neboť právě tyto skupiny jsou nejvíce závislé na pomoci ze státního rozpočtu,“ doplnil Šimíček.
Ministr práce a sociálních věcí Jurečka, který byl autorem napadeného zákona, nález Ústavního soudu přivítal. „Jsem velmi rád, vysvětlení nálezu bylo podrobné a logické a soudce zpravodaj se vyjádřil ke všem třem oblastem té stížnosti. Je důležité, že soud pojmenoval, že vláda mohla využít stav legislativní nouze a že tu byl dostatečný prostor pro vyjádření opozice,“ komentoval po vyhlášení.
„Přivřeli jsme nůžky mezi vysokými a nízkými penzemi, ale postupovali jsme sociálně odpovědně. Experti se už minule vyjádřili, že jsme zachovali reálnou hodnotu penzí,“ uvítal nález ministr financí Stanjura.
Místopředsedkyně ANO byla z nálezu zklamaná. „Jako občanka zdůrazňuji, že je nutné respektovat rozhodnutí Ústavního soudu. Jako právník říkám, že s ním bytostně nesouhlasím. A jako člověk říkám, že jsem bytostně zklamaná. Rychle jsem se seznámila s disentními stanovisky a ztotožňuji se s tím, že soudce zpravodaj se nevypořádal s otázkou, zda šlo o pravou či nepravou retroaktivitu a to byla kruciální otázka,“ řekla.
Návrh na zrušení zkrácené valorizace penzí podali poslanci ANO. V ústavní stížnosti zpochybnili, že by zkrácená mimořádná valorizace byla v souladu s ústavou. „Na vyšší penze už vznikl nárok, vláda postupovala nepřípustně retroaktivně a ještě zneužila stav legislativní nouze,“ tvrdila šéfka poslanců ANO Schillerová.
Podle ní bylo předem jasné, že inflace s nárokem na vyšší důchod „zamíchá“, ale vláda to ignorovala.
Nižší mimořádnou valorizaci penzí si vláda po rozsáhlých opozičních obstrukcích prosadila loni v březnu. Přestože na ni důchodcům vznikl nárok už v lednu, tedy o dva měsíce dříve. Podle původní úpravy měl průměrný důchod od června 2023 vzrůst o 1770 korun, podle novely to však nakonec bylo o 760 korun. Ještě v březnu zákon podepsal i tehdy čerstvě zvolený prezident Petr Pavel. Sám však stál o to, aby novelu posoudil právě ústavní soud.
