Podle ústavního soudce Jana Musila jsou podklady předložené ruskou stranou nedostatečné. Proto není jasné, čeho přesně se Odin údajně dopustil a v čem spočívá jeho provinění. "Usnesení vyšetřovatele i soudu sice obsahují popis stíhaného skutku, ale tento popis je podle názoru českého Ústavního soudu naprosto nedokonalý, vágní a nesrovnatelný s českou právní úpravou," řekl Musil. Justice podle něj musí v extradičních řízeních důkladně a kriticky zkoumat předkládané dokumenty a důkazy.
Žádost o vydání
Odin má v Česku trvalý pobyt. Ruská generální prokuratura požádala v roce 2012 o jeho vydání k trestnímu stíhání. Městský soud v Praze rozhodl, že vydání není přípustné, neboť by bylo v rozporu s úmluvami zavazujícími Česko k dodržování lidských práv a základních svobod.
Vrchní soud v Praze však verdikt zrušil s odkazem na záruky, které poskytla ruská prokuratura. O vydání pak rozhodl i přesto, že Odin požádal v Česku o azyl. Nyní musí vrchní soud přípustnost vydání řešit znovu a důkladněji.
Obavy z porušování základních práv
Ústavní soudci v minulosti opakovaně nedopustili vydání Gruzínců do jejich vlasti, a to kvůli obavám z porušování základních práv. Podobně se postavili také k vydání muže do Moldavska. Loni v říjnu Ústavní soud vyhověl stížnosti jiného Rusa. Justice prý dostatečně nezkoumala všechny okolnosti jeho případného vydání. K obecným podmínkám v ruské justici a vězeňství se však Ústavní soud v žádném z dosavadních nálezů nevyjádřil.
Nedávno také Ústavní soud přijal stanovisko, podle kterého ministerstvo spravedlnosti musí při rozhodování o vydání člověka do zahraničí vždy čekat na to, jak dopadne cizincova žádost o azyl. Soudy v Česku posuzují přípustnost vydání, o kterém pak definitivně rozhoduje ještě ministr spravedlnosti. Ministr při tom může zohlednit nejen právní, ale také zahraničněpolitické aspekty.
Musil zdůraznil, že mezinárodní spolupráce spočívající ve vydávání stíhaných osob je důležitá, ale zároveň je nutné brát ohled na základní lidská práva a svobody. V tomto konkrétním případě prý mezinárodní závazky k vydávání osob nepřípustně převážily nad ochranou lidských práv.