Sociální demokraté například požadují, aby ÚS zrušil škrty v dávkách v hmotné nouzi. Ty se týkají třeba i služeb zdravotně postiženým.
Jednání Ústavního soudu začalo v úterý v deset hodin, místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová přes hodinu přednášela jen stížnost sociálních demokratů. Jako svědka si soud pozval i premiéra Petra Nečase (ODS), který před soudem působil velmi nervózně.
Schvalování rozpočtu není mimořádná situace, řekl Rychetský
Wagnerová chtěla od premiéra slyšet, kdy by celý legislativní proces schvalování zákona skončil, kdyby předsednictvo sněmovny nevyhlásilo legislatviní nouzi. "Někdy v lednu," odhadl premiér Nečas.
Předseda soudu Pavel Rychetský i místopředsedkyně Wagnerová po Nečasovi požadovali přesná vyjádření a přesná čísla. Jeho argumenty často zpochybňovali. Ptali se například, kolik by stát stálo, kdyby byl zákon přijat až později, nikoliv v procesu legislativní nouze. "Byla by to tedy jedna miliarda?" ptala se Wagnerová. "Celková škoda by byla výrazně vyšší," bránil se ale Nečas. Pokud by balíček škrtů neprošel, škoda by se podle Nečase vyšplhala do výše desítek miliard korun.
Vyptával se i Sobotka a Gajdůšková
Soudce Rychetský se dotazoval, jaká mimořádná situace odůvodňovala vyhlášení stavu legislativní nouze. Podle něj není totiž hrozba neschválení státního rozpočtu dostatečným argumentem. "Přijímání státního rozpočtu není žádná mimořádná situace, to se dělá každý rok po desetiletí, po staletí," upozornil Rychetský.
Poslance u soudu zastupoval úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Za sněmovnu dorazila její předsedkyně Miroslava Němcová (ODS) a za Senát jeho místopředsedkyně Alena Gajdůšková (ČSSD). Sobotka i Gajdůšková před soudem premiérovi položili také několik otázek. Nečas ale zopkaoval argumetny, které řekl již soudcům.
Do půl druhé se soud radil, pak jednání odročil na 22. února, kdy chce vyslechnout předsedkyni sněmovny Němcovou.
Zneužili stav legislativní nouze, tvrdí ČSSD
Zákon připravený ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem snižuje dávky v mnoha dalších oblastech sociálního zajištění a dotkne se v podstatě všech občanů pobírajících nějakou formu podpory. Podle 45 poslanců ČSSD byl koncem loňského roku přijat v rozporu s ústavními principy dodržování demokratických pravidel.
Zneužit prý byl stav legislativní nouze, vyhlášený předsednictvem dolní komory parlamentu. To svolalo v jediný den mimořádnou schůzi a údajně bezdůvodně zrušilo obecnou rozpravu, jež měla předcházet hlasování. Zákon pak schválila horní komora parlamentu, svolaná ve starém složení, ačkoli již bylo po volbách do Senátu (v těch vládní koalice ztratila většinu).
"Za svůj resort mohu pouze garantovat, že přijetí zákonů v režimu legislativní nouze bylo oprávněné a nezbytné. Zrušení platnosti těchto zákonů by mělo značný dopad do státního rozpočtu," řekl LN Jaromír Drábek. Dopad by byl podle vládních odhadů 30 až 40 miliard Kč.
Podle návrhu poslanců zákon omezuje základní sociální práva a svobody občanů zaručené ústavní Listinou základních práv a svobod. Zejména pak způsob jeho přijetí prý porušuje první článek ústavy, zakotvující princip právní jistoty a princip úcty k právům člověka a občana. Podstata ústavní stížnosti je v zásadě procedurálního charakteru a zpochybňuje v prvé řadě způsob přijetí zákona.
Pokud by ÚS stížnosti plně vyhověl, znamenalo by to zastavení reformních a úsporných opatření vlády. Očekávat by se dala i kritika Ústavního soudu ze strany některých politiků. Ten byl už dříve obviňován, že působí jako nevolená "třetí komora" parlamentu. Soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová je známá třeba svým nesouhlasným postojem vůči poplatkům za lékařské služby zavedených Tomášem Julínkem (ODS), ministrem zdravotnictví někdejšího Topolánkova kabinetu.
Poslanci ČSSD podali k ÚS ještě další dva návrhy týkající se zrušení novely zákona o stavebním spoření a zrušení opatření, při kterých nemocní nemají nárok na proplacení prvních tří dnů nemocenské. Všechny tři návrhy bude ÚS projednávat odděleně.
O čem rozhoduje Ústavní soud1. Nemocenská se vyplácí po celou dobu nemoci ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. Předtím se procento zvyšovalo po 30. dni nemoci na 66 procent, po 60. dni na 72 procent. |