Sobota 4. února 2023, svátek má Jarmila
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Uštknutí poezií na hadím kameni

Česko

Jsou knihy, které nekřičí, čtenáře si ale přesto dokážou přitáhnout – to je případ Miloslava Topinky a jeho souboru esejů, článků a skic. Je těžké plýtvat slovy u někoho, kdo s nimi zachází tak náročně jako Miloslav Topinka. Skoro čtyřicet let práce: tři sbírky poezie. Všechny posouvají hranici slova, ta třetí – Trhlina (2002) – navíc doluje z knihy jakožto předmětu úplně novou podstatu, kde nejenom starý známý bílý prostor, ale i vystřižený fragment stránky či barva papíru destiluje z poezie nové vidění.

A teď tedy soubor esejů klíčících v různých dobách, kladoucích před slova různé překážky, ale vždycky hnané nutností, básnickým impulsem prahnoucím po absolutnu. Stačí se podívat na jména, která se v nich stále vracejí. Milovaný Rimbaud (mimochodem: nad Topinkovou životopisnou básní v próze o božském rošťákovi, která vyšla pod názvem Vedle mě jste všichni jenom básníci z roku 1995, otevřel hubu dokořán i Ivan Diviš, jak přiznal ve svých denících), Baudelaire, Gilbert-Lecomte, Michaux, Novalis. A z Čechů Mácha, Halas, Kolář, Šíma, Linhartová, Kabeš. Tedy neústupnost. Nejvyšší morální nároky na poezii. Za žádnou cenu nesejít z cesty, hledat, plenit, tvořit i za cenu života. Žádný ornament, žádné podružnosti, žádná zkřivená páteř. Jen holá dřeň. A i ta často rozmetaná na molekuly.

Citáty: „Píšu-li málo, zaručuji si, že napíšu jen podstatné.“ (GilbertLecomte) Není náhoda, že Topinka překládal právě básníky Vysoké hry. Jiná než vysoká hra neexistuje. Vydat se v šedesátých letech na strastiplnou expedici Lambaréné po Africe, a vstoupit tak mimo jiné do etiopských šlépějí Rimbaudových, je v takové hře přirozený postup.

Takže také nesnadnost. V esejích paradoxně promítnutá do krystalicky jasné řeči, kde ani jedno slovo nepřebývá. Často se objevuje prázdno, vidoucí, odvaha, řeč, kost. Snaha rýt poezií ve slově (nebo slovem v poezii?), dokud nevyšlehne to, co lze jen stěží pojmenovat. Z místa, kde se „kámen rozpouští, stává se světlem, a světlo tuhne v kámen“.

Hadí kámen proti uštknutí poezií? Pro básníka esejistu i pro jeho čtenáře naštěstí neúčinný protijed. Oba jsou stržení prudkým vírem hluboko pod hladinu. A zázrak poezie: dýchají.

Autor je překladatel a novinář Pro knihu hlasovali Libuše Bělunková, Vladimír Binar, František Burda, Jaroslav Med, Josef Rauvolf, Marie Zábranová, Petr Zavadil, Jaromír Zelenka. Knihu recenzoval Ondřej Horák v Premiérách 24. 4. 2008 a psal o ní Václav Vaněk v Orientaci 24. 5. 2008.

5. až 6. místo Hadí kámen

Miloslav Topinka Vydal Host, Brno 2008. 416 stran.

Autor:

Bojujete s atopickým ekzémem? Pak rozhodně vyzkoušejte řadu LIPIKAR
Bojujete s atopickým ekzémem? Pak rozhodně vyzkoušejte řadu LIPIKAR

Víte, že atopický ekzém je nejčastější kožní onemocnění u dětí? Tímto onemocněním kůže trpí 15 – 20 % dětí a nejčastěji se objevuje u miminek nebo...