V rámci demolice zmizí i 96 metrů vysoká telekomunikační věž „Mordor“, další čtyři nepoužívané objekty a čerpací stanice.
„Tohle je řádově nejnáročnější demolice, co jsme kdy řešili,“ řekl Dušan Kunovský, šéf developerské společnosti Central Group, která v místě plánuje výstavbu.
Demolice se protáhne mimo jiné právě kvůli odstraňování materiálů s rakovinotvorným azbestem, celkem má trvat rok a tři čtvrtě. „Nebude to vůbec jednoduchá věc,“ souhlasil starosta Prahy 3 Michal Vronský.
Kunovský dodal, že náklady na demolici dosáhnou nižších stovek milionů. „To je na bourání gigantická částka, která přesáhla naše původní odhady nákladů v době nákupu,“ uvedl.
Žáruvzdorný a karcinogenní azbest
Právě kvůli azbestu, který se dříve využíval jako žáruvzdorný materiál, na práce dohlíží i pražští hygienici. Kontrolovali zejména dodržování technologických postupů, které se používají, aby se omezilo vystavení lidí prachu azbestu z materiálů na budově.
Prověřovali také opatření k ochraně lidí pracujících s azbestem i dalších pracovníků v jeho blízkosti. Zároveň měřili v ovzduší v okolí koncentrace vdechnutelných azbestových a minerálních vláken.
Loučíme se s Ústřední telekomunikační budovou (ÚTB) v Praze. Prožili jsme v ní hezké roky.
V srdcích telekomunikačních fandů určitě bude napořád. Zavzpomínejte s námi na výstavbu i dobu její největší slávy v novém vláknu. https://t.co/mP3a7iraKQ
V objektech bývalé Ústřední telekomunikační budovy v Praze 3 je podle odhadů asi 3 350 tun materiálů s azbestem. Je třeba v obkladech sloupů a nosníků, vnitřních příčkách i střešních krytinách. Jeho odstraňování se dělá v podtlakových uzavřených kontrolovaných pásmech. Uložení azbestu se podle developera předpokládá na oprávněné skládce firmy AVE.
Plánované novostavby
Původně chtěl Central Group na místě budovy stavět až sto metrů vysoké věže, které v rámci architektonické soutěže navrhla Eva Jiřičná. To nakonec zamítla světová organizace UNESCO, původní návrh ale neschválilo ani město.
Vznikla tak nová koncepce. „Chceme to udělat citlivě a nejprve plně odsouhlasit s Prahou 3, magistrátem, Institutem plánování a rozvoje, památkáři a po všeobecné shodě představit veřejnosti v září, říjnu,“ řekl Kunovský.
Podoba objektů se dolaďuje, ale v domech má být různá skladba bytů. Podle Kunovského bude projekt různorodý a kombinovat vlastnické bydlení, studentské bydlení a zřejmě i nájemní byty. Vedle obchodů a služeb bude zahrnovat i mateřskou školu, park a náměstí s uměleckým dílem.
Pokud se demolice neprotáhne a navíc dojde ke změně územního plánu ze speciální technologické funkce na obytnou a smíšenou, tak by developer mohl letos požádat o stavební povolení.
„Kdyby to šlo extrémně rychle, tak bychom ho mohli dostat v roce 2025. Výstavba trvá dva roky, takže v roce 2027 by se mohla první etapa kolaudovat,“ dodal Kunovský.
Unikátní brutalistní komplex
Osmnáctipodlažní brutalistní komplex navrhlo pět architektů. Stavba největší československé budovy a zároveň nejrozlehlejší komunikační stavby v Evropě začala v roce 1972.
Měla sloužit jako náhrada za mezinárodní ústřednu ve Fibichově ulici, která kapacitně nestačila. Z ní se do Ústřední komunikační budovy všechny linky přeložily.
Budova s nepřehlédnutelnou věží se slavnostně otevřela v lednu roku 1980. Řídily se z ní veškeré mezinárodní hovory a i část těch meziměstských. Aby vše fungovalo bez výpadku, byly všechny systémy několikrát jištěny, třeba napájením ze dvou nezávislých zdrojů.
Od 90. let 20. století v technickém unikátu sídlila firma Telecom. S postupujícím pokrokem komunikačních technologií se však přestala velká část prostor Ústřední komunikační budovy používat. Ta je v současnosti považovaná za zastaralou, její údržba je navíc velmi drahá. Developer Central Group odkoupil budovu v roce 2017.
A proč se budově říká právě věž Mordor, názvem inspirovaným pevností Temného pána Saurona v legendárních fantasy příbězích spisovatele J. R. R. Tolkiena?
Podle mluvčího telekomunikační společnosti CETIN Adama Zbiejczuka byla Ústřední telekomunikační budova výraznou součástí pražského panoramatu. Tvar věže, který se na vrchu rozšiřoval, připomínal ilustrace pevnosti popsané Tolkienem.
„Dnes už to neplatí, ale dřív navíc okolo budovy nic nebylo, jen taková planina. A vnitřek byl spletitý jako bludiště. Naučit se orientovat pro nováčky nebylo vůbec jednoduché, patra a mezipatra budovy byla různorodá,“ vysvětlil pro iDNES.cz mluvčí. Podle něj v poslední době bylo v „Mordoru“ zaměstnanců už opravdu jen velmi málo.
