Někdy za nepřesné informování veřejnosti mohou méně zkušení novináři, kteří se dají ovlivnit developery nebo zástupci realitních kanceláří. Podle Jiřího Pácala z Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí také někdy nedovedou správně interpretovat údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ale hlavním důvodem nedostatku přesnějších informací o vývoji cen na bytovém trhu je absence důvěryhodného indexu jejich cen. Na jednom takovém už pracují hypoteční banky. Zveřejňovat ho ale zatím nehodlají.
Podle Martina Luxe ze Sociologického ústavu AV ČR, který se dlouhodobě zabývá i cenami bydlení, ČSÚ sice zveřejňuje statistiku realizovaných cen bytů, ta je ovšem zpožděná zhruba o rok a zkreslená tím, že lidé v kupních smlouvách často uvádějí nižší cenu kvůli úspoře na dani z nemovitosti. Vedle toho ČSÚ uvádí stav nabídkových cen, ale i ten může být zavádějící.
Zejména v poslední době developeři nechtějí oficiálně zlevňovat, a proto uvádějí stále stejné nabídkové ceny. Jenže poptávka klesá, a tak zkoušejí nalákat kupující na nejrůznější slevy, které mohou dosahovat 5 až 15 procent. Podobné je to i u nabídky realitních kanceláří. Inzerovaná cena nemusí odpovídat koupěschopné poptávce. Nemovitost se za ni buď neprodá, nebo majitel musí nakonec slevit.
Proto také Lux a jeho spolupracovníci již před nějakou dobou navrhli, aby index cen nemovitostí začaly zpracovávat hypoteční banky, a nabídli se, že jim pomohou.
„Nemovitosti na hypotéku sice představují jen určitý segment trhu, ale zato u nich existuje dostatek údajů, ze kterých je možné zjistit jak realizovanou, tak i aktuální odhadní cenu,“ vysvětluje Lux. Banky, zřejmě ze strachu před prasknutím nemovitostní bubliny a také kvůli naléhání dohlížející ČNB, jsou nyní k takovým návrhům vnímavější. Na indexu cen nemovitostí začala před časem pracovat Česká spořitelna a aktuálně také Hypoteční banka. Jan Sadil, generální ředitel Hypoteční banky, prohlásil, že jde o jeden z největších projektů poslední doby a má bance umožnit každoroční přeceňování zástavních nemovitostí v jejím portfoliu.
Není pochyb o tom, že index může mít časem cenu zlata pro všechny, kteří se pohybují na trhu nemovitostí. Banky ho však zveřejňovat nehodlají, a tak se k němu prostý občan bohužel nedostane. Nezbude mu nic jiného než pečlivě sledovat chování bank a odhadovat, kam se právě index pohnul.
Nechtějí-li například půjčovat na víc než 70 procent odhadu, dá se s největší pravděpodobností očekávat, že index ukazuje dolů a ceny nemovitostí asi budou ještě nějakou dobu klesat. To, že se úroky hypoték drží stále vysoko, může znamenat vysoké rizikové marže, tedy obavu bank z nesplácených úvěrů. Pokud se to potvrdí, majitelé, kteří přecenili své finanční možnosti, budou nemovitosti odprodávat, což poklesu cen ještě napomůže.
O autorovi| SVĚTLANA RYSKOVÁ, Autorka je šéfredaktorkou časopisu FINMAG
