Za několik minut po teroristických útocích se německý index DAX zřítil o 400 bodů.
Dolar se propadl. Ceny ropy a zlata vyletěly nahoru.
Burza New York nakonec obnovila obchodování až za týden, 17. září 2001. Desátého září uzavíral Dow Jones na 9605 bodech, o týden později zakončoval na 8920 bodech. Největší propad zaznamenaly akcie leteckých společností.
Akcie na největší burze světa začaly posilovat až v říjnu 2001, kdy začalo bombardování Afghánistánu. Koncem října se však vrátila nejistota. Tu způsobily zprávy o problémech energetického gigantu Enron. Pro rok 2002 analytici očekávali posílení akciových indexů, oživení však nepřicházelo, a navíc se objevily další účetní skandály. Do toho probíhaly intenzivní přípravy USA na válku v Iráku, což investory dále znejišťovalo.
Internetová a realitní bublina Řadu neuvážených investic do internetových technologií bylo nutné do roku 2003 úplně odepsat. Část firem zbankrotovala, kurz dolaru začal oslabovat a ekonomika USA po době rekordního růstu zamířila do recese.
V dalších letech se začala blížit krize. Extrémně nízké úroky (v červnu 2003 klesl hlavní úrok americké centrální banky na jedno procento) dovolily bankám dávat hypotéky i chudším Američanům, kteří je následně nemohli splácet a začala narůstat hypoteční bublina, která nakonec způsobila krizi celé ekonomiky USA. Američané žili v těchto letech na příliš velký dluh, než si mohli dovolit, až přišla vlna krachů, kterou odstartovaly právě největší hypoteční ústavy. Patnáctého září 2008 Dow Jones ztrácel kvůli obavám z bankovních krachů již tak silně, že bylo významně zregulováno obchodování na burze. Propad přesto pokračoval a index Dow Jones dosáhl v březnu 2009 svého dvanáctiletého minima.
11. září 2010 Letošní září zahájily americké akcie dobře. Posilují. V pátek 10. září posílily díky obnovenému optimismu ohledně vývoje ekonomiky. Nejsledovanější Dow Jonesův index se zvýšil o 0,46 procenta na 10 462 bodu.
Širší index Standard & Poor’s 500 stoupl o 0,49 procenta na 1109,5 bodu.
