Negativní záznam znamená problémy při žádání o půjčku.
Zadluženost domácností je v poslední době stále častěji skloňovaným pojmem. Češi si zvykli žít na dluh a někteří se dostali do problémů se splácením. Úvěrové společnosti i další firmy a instituce se proto sdružují a sdílejí informace o dlužnících, aby se vyhnuly opakovaným případům nesplácení. V otázkách a odpovědích vám vysvětlíme, jak tyto registry fungují.
* Jaké instituce vedou údaje o dlužnících?
Databáze jsou v současnosti dvě. Tou první je Bankovní registr klientských informací, jehož údajů využívají zejména banky a stavební spořitelny. Naleznete ho také pod zkratkou CBCB - Czech Banking Credit Bureau. Bázi tohoto registru tvoří pozitivní i negativní informace o bonitě a platební morálce klientů. Registr obsahuje informace pouze o kreditních operacích a nehledí na aktivní zůstatky klientů bank. Nashromážděné informace jsou v registru uchovávány vždy po dobu čtyř let, poté dochází k jejich výmazu. Vedle toho existuje sdružení SOLUS, jehož členové jsou především úvěrové, splátkové a leasingové společnosti, ale také telefonní operátoři nebo společnost E. ON. SOLUS vytváří dva negativní registry klientských informací. V jednom registru naleznete údaje o fyzických osobách, druhý je o podnikatelích - tedy osobách s IČ. Sdružení uchovává údaje tři roky. Většina dále uvedených informací se týká právě sdružení SOLUS.
* K čemu a komu takové databáze slouží?
Databáze dlužníků slouží především jejich členům a uživatelům, kteří se sdílením informací snaží vyhnout například situacím, kdy si neplatič u jedné společnosti chce půjčit i u konkurence. Podle mluvčích registrů však databáze slouží i klientům, kteří se splácením problémy nemají, protože jim usnadňuje přístup k úvěrovým službám.
* Za jakých okolností budu do databáze sdružení SOLUS zařazen?
Do databáze se dostanete ve chvíli, kdy budete v prodlení se splněním svých závazků z úvěrové, leasingové či jiné smlouvy u jednoho ze členů sdružení a toto prodlení bude trvat po stanovenou dobu. Registr shromažďuje jen informace negativní, tedy údaje o těch, kteří nemají zájem plnit své smluvní závazky, nebo se dostali do problémů s jejich splácením.
* Po jaké době od vzniku dluhu tedy věřitelé (členové sdružení SOLUS) informace o dlužnících do databáze vkládají?
Tato informace je velmi důležitá, protože asi každému se již stalo, že účet za telefon zaplatil o pár dní později. Lhůta pro zařazení do databáze se odvíjí od fáze, ve které se smluvní vztah mezi dlužníkem a věřitelem nachází. „Pokud k prodlení dojde na začátku smluvního vztahu, tak důvodem pro zařazení do registru je existence dvou dlužných splátek (resp. finančního plnění). Když to bude v průběhu smluvního vztahu, tak důvodem pro zařazení do registru je existence tří dlužních splátek nebo neuhrazení jedné faktury déle než 90 dní (toto kritérium se týká mobilních operátorů). A na konci smluvního vztahu je důvodem pro zařazení do registru existence jedné dlužné splátky déle než 60 dní,“ vysvětluje tajemník sdružení SOLUS Jan Stopka.
* K čemu slouží údaje o dlužnících neúvěrovým členům sdružení, například operátorům?
Podle mluvčího Vodafonu Filipa Hrubého musí zájemce o tarif s negativním záznamem složit jistinu: „V případě záznamu v databázi neodmítneme poskytnutí služeb, pouze po této osobě budeme požadovat složení tzv. Dodatečné volací jistiny ve výši 2000 Kč. Uvedená částka slouží k zajištění povinností zákazníka hradit ceny za poskytnuté služby, za které platí tarifní zákazníci zpětně, tzn. až poté, co jim tyto služby byly poskytnuty.“
* Jaké údaje o mně smí sdružení sdílet a mohu tomu nějak zabránit?
Podle Stopky obsahuje databáze údaje nutné k identifikaci klienta, informaci o datu vzniku dluhu a jeho případném zaplacení, informace o tom, u jakého produktu dluh po splatnosti vznikl a konečně i aktuální výši dluhu po splatnosti a počet dlužných splátek. Teoreticky máte vždy možnost odmítnout souhlas s poskytnutím osobních údajů společnosti, se kterou smlouvu uzavíráte, v praxi se tak však stává spíše výjimečně. Bez vašeho souhlasu však společnost údaje do databáze poskytnout nesmí.
* Musí mě společnost o zařazení do databáze informovat?
Povinnost to rozhodně není, některé společnosti však na tento fakt klienta upozorňují, stejně jako na existenci dluhu. „Pokud zákazník neuhradí pohledávku ve lhůtě, zasíláme mu upozorňující sms zprávy, následně zákazníkovi volá operátor naší linky a poté je mu zaslán dopis, tzn. zákazník je vždy opakovaně informován o existenci dluhu,“ potvrzuje Hrubý.
* Dojde ke smazání záznamu, jakmile dluh splatím?
Ne. Ke smazání dojde až po třech, respektive čtyřech letech od chvíle záznamu. Informace o tom, že byl dluh smazán, je však součástí záznamu. V případě neúplného či chybného záznamu lze požádat o opravu či doplnění.
* Pokud je v databázi záznam o mém prodlení s placením, znamená to, že mi už nikde nepůjčí?
Oficiálně není samotný záznam důvodem k zamítnutí žádosti o půjčku, jak potvrzuje Olga Mužíková ze společnosti Home Credit: „Záznam v registru neznamená automatické zamítnutí žádosti, ale vždy se stává předmětem individuálního vyhodnocení.“ V praxi je však negativní údaj handicapem.
O autorovi| Lada Kičmerová, redaktorka LN
