Byla to trestuhodná neomalenost, hloupost, možná špatný pokus o recesi nebo ještě horší o vyburcování národní jednoty a solidarity. Každopádně, tahle sobotní „speciální fiktivní reportáž“ gruzínské televize Imedi se nepovedla. Tisíce lidí uvěřily tomu, že Rusko zase bombarduje Gruzii. Gruzínští novináři to opravdu zpackali. Stejně nekorektně se ale chovají jejich ruští kolegové, kteří se chopili skandálu tvůrčím způsobem a šikovně některé informace zamlčeli, jiné vypíchli. Vznikl tak stejně trestuhodný paskvil, jako byla mystifikace o ruském útoku. Ruský divák se například dozvěděl, že Saakašvili Imedi pochválil a zdůraznil, že „snímek odpovídal realitě“, ale už neví, že prezident odsoudil formu, která obyvatelstvo země vyděsila. „Během pořadu bylo nezbytné neustále na obrazovce nechat nápis, že jde o imitaci,“ řekl Saakašvili a dodal, že i jeho babička informaci uvěřila a byla „velmi nervózní“.
Tak tohle pro jistotu nikdo v Rusku necitoval. V neděli naopak v ruské státní televizi vystoupil šéf zahraničního výboru ruského parlamentu Konstantin Kosačov, který ruské veřejnosti emotivně bez známky pochybností - a také bez důkazů - sdělil, že šlo o akci samotného prezidenta Gruzie. Ten je tak prý zodpovědný za stovky infarktů i lidských životů. Ta chyba gruzínské televize se ruským politikům hodila. On každý přešlap protivníka přijde znepřátelené straně vhod. Jenže v zemi, která by skutečně nebyla nedávno napadena vojensky svým mnohonásobně větším sousedem a která by dodnes nečelila okupaci ze strany Rusů, by se asi jen těžko povedlo jedinou reportáží takovou hysterii vyvolat.
Čtěte „Fiktivní reportáž...“ na straně 7
