„Zatím jsem skočil 560, ale šlo o krajské přebory. S diváky to bude lepší. Chtěl bych to skočit, a vynahradit si tak loňský rok,“ zmíní kalvárii, kdy při exhibici na Václavském náměstí sice zdolal 582 cm, ale poté si při pádu poranil loket, a přišel tak o MS v Ósace.
Loni na podzim uzavřel devítiletou spolupráci s trenérem Boleslavem Paterou, který připravuje i vicemistryni světa Kateřinu Baďurovou, a z Dukly odešel za koučem Pavlem Beranem do USK Praha.
„Děláme jisté změny v technice, mělo by se to projevit až za delší dobu. Co mám hodně zafixované, neměníme, trenér to bere rozumně,“ vysvětluje.
Pod novým trenérským vedením prý jej atletika opět začala víc bavit.
„Je to tak. Na tréninky chodím rád, s radostí,“ říká a na otázku, jak to bylo dřív, jen pokývne hlavou.
„Dřív to bylo taky s radostí. Ale věděl jsem, že když na Dukle přijdu o patnáct minut později, bude z toho kvůli vojenskému režimu nepříjemnost. Zase Ptáček!“ usmívá se chlapík, který už před více než rokem doplatil na svou nedůslednost tím, že v Dukle přišel o vojenskou hodnost, a tím i o nemalou část platu.
„Ale to je minulost. Už nejsem enfant terrible,“ říká přesvědčivě o nálepce, kterou si vysloužil za roky působení ve špičkové atletice.
Zpoždění prý teď nevadí Když nyní přijde na trénink o čtvrt hodiny později, nic se prý neděje.
„Ve skupině jsou i tyčkařky a trenér se zprvu věnuje jim. Potom má prostor pro mě,“ pochvaluje si.
Je přesvědčený, že ze své výkonnosti nic neztratil. Kdyby se tedy probojoval do Valencie, mohl by opět usilovat o světovou medaili?
„Před čtyřmi lety jsem měl skočeno pět šedesát, pak mi tam spadlo 570. Sedmdesátka na první pokus zase může brát placku. Určitě na to mám, měl bych mít i na osmdesát,“ věří. Přes 570 a víc se dosud přenesl patnáctkrát, přes 580 třikrát. Jak se ale skáče výška, kterou ještě v sezoně nezvládl?
„Beru to tak, že už jsem to skočil. Navíc člověka nabudí, že jde o limit pro mistrovství světa.“
Ve hře o limit však jsou i tři konkurenti - Štěpán Janáček, Michal Balner a Jan Kudlička. Pomáhá mu to vědomí?
„Mně pomáhá, že chci ukázat Dukle, že ještě za něco stojím a nepatřím do starého železa,“ říká.
