Stavební dělníci bourají uvnitř největšího barokního komplexu v Praze už tři měsíce. Teprve teď ale vedení NK rozmýšlí, jak bude po areálu dopravovat knihy, zařazovat je do fondů nebo půjčovat. Do první z pěti etap přestavby se tak NK pustila, aniž by s jistotou věděla, že upravená místa nebude muset znovu bourat či ještě předělávat. Třeba ve chvíli, kdy bude potřeba zabudovat systém na převážení knih. „Provozní záležitosti by měly být jasnější příští týden,“ řekl LN Martin Vácha, šéf investičního odboru, který rekonstrukci řídí.
Zaměstnanci knihovny, kteří obstarávají jednotlivé odbory a zajišťují provoz knihovny, se přitom snaží takové informace od vedení získat už měsíce. „Když se připravuje investice za miliardy, měla by do toho být zapojena celá knihovna. To tady ale rozhodně chybí,“ říká jeden z vedoucích pracovníků. „Není tu s řadou zodpovědných lidí probíráno, kam to má dospět,“ dodává další.
Podobně o rekonstrukci hovoří řada lidí z knihovny. Nepřejí si ale zveřejňovat jména, protože se obávají, aby nepřišli o místo. Už teď se ale ukazuje první nepříjemný dopad nepromyšleného postupu. Vedení NK chce roztrhnout dva úzce propojené odbory – pracovitě, které zajišťuje nákup knih má zůstat i po rekonstrukci v Klementinu. Odbor, který knihám přiřazuje katalogizační čísla a zařazuje je do fondu, se má přesunout do depozitáře v Hostivaři, který bude NK rozšiřovat, aby v něm uložila méně používané knihy.
V jiných zemích je přitom trend zcela opačný – dva zmíněné odbory se propojují či slučují. Praha si to ale udělá po svém: pokud NK získá nové knihy, poveze je nejdříve do Klementina. Poté do Hostivaře, kde je označí a zařadí do fondu. Některé z nich ale pak odveze zpět do Klementina do příslušného depozitáře nebo volného výběru čtenářům. „Někteří lidé se prostě nechtěli stěhovat z centra města do Hostivaře a zařídili si to,“ tvrdí jeden ze zaměstnanců. Kritika se ale na vedení knihovny nehrne jen zevnitř. „Nerozumím tomu, jak je možné, že už probíhá rekonstrukce, aniž by byl známý ideový záměr, jak má být Klementinum využito,“ říká Martin Svoboda, který jako ředitel Národní technické knihovny dohlížel na stavbu její nové a odborníky vysoce oceňované moderní budovy v Praze.
Na opravy Klementina měl také původně dohlížet sbor odborníků, ve kterém seděli i renomovaní architekti Miroslav Masák a Emil Přikryl. Ovšem poté, co odborníci loni záměr NK a nepřipravenost akce zkritizovali, začal generální ředitel Pavel Hazuka sbor ignorovat. Když pak na tyto problémy upozornila média, zrušil ho úplně s odůvodněním, že už není potřeba.
