Básník Jan Skácel napsal, že až bude muset jednou umřít, pojede si pro smrt jindřichohradeckou úzkokolejkou. Krásnou, i když zoufale pomalou, která jede několikanásobně pomaleji než auta na stejné trase.
Teď už by nemusel tak daleko: vlaky po Brně jezdí i pomaleji než na jihu Čech. Musí. Soupravy, které jinde jedou až 160 kilometrů za hodinu, se uvnitř největšího města Moravy musejí plížit pomalostí (neb rychlost se tomu nedá říkat), která jiné regionální tratě odsuzuje jako nekonkurenceschopné k zániku. A ódy se na tu rychlost nedají pět, protože ve vlacích nejsou turisté, trampové a houbaři, ale cestující mířící za prací, školou či zájmy. Razance, s jakou se lidé vkládají do vyjádření k připravenému novému územnímu plánu města Brna, teď ukazuje zajímavý efekt: Poloha nádraží už není hitem, jakým se zdála ještě před několika lety.
Není sice všem dnům konec, ale pro většinu lidí je bližší košile než kabát a raději se zabývají informacemi z okolí, aktivisté se zaměřují na dálnici R43 přes Bystrc, cyklostezky, nákupní centra či osudy zahrádkářských kolonií.
Dílem to může být i tím, že úřady i politici v čele města dali jasně najevo: nádraží patří jižně od toho současného. A jednání o získání patřičných povolení pro stavbu běží.
Důvod nezájmu však může být i jiný, smutnější. Lidé tuší, rychlost hodná jindřichohradeckých úzkokolejek v Brně nějakou dobu zůstane i kvůli rozhodnutí ministerstva dopravy. To ve své koncepci začátek přestavby železničního uzlu odsunulo nejdříve na rok 2020.
Nízká rychlost vlaků na špatných kolejích souvisí s mnoha věcmi: Kvůli nedostatku kolejí mohou jezdit směr Vyškov jen rychlíky, pomalejší vlaky se na jednokolejku prostě nevejdou. A ve špičce musejí některé spoje jedoucí ze severu na jih brněnské hlavní nádraží míjet. A to po propojce pro nákladní vlaky, protože na nádraží by se nevešly. Samo nádraží i přes dílčí úpravy (díky za ně) zůstává ostudou Brna, komu by se chtělo do dalších nejistých investic.
Obecně železnici ve městě zachraňuje jen to, že je současně páteří integrované dopravy. Je ale otázka jak dlouho, kdy i těmto lidem dojde chuť.
Tím spíš, že za dobu brněnských tahanic vybudovali v Praze dva obrovské železniční tunely pod Vítkovem (v několikanásobně vyšší ceně) a opravili tamní nádraží.
To byla ruka otevřená. Teď při všech úsporách už není praktický ani rok 2020. Bude-li současný stav pokračovat, bude v té době lepší, aby vlaky končily na krajích Brna a přes město šli lidé pěšky nebo (v lepším případě) jeli městskou dopravou.
O autorovi| MILOŠ ŠENKÝŘ, redaktor LN
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
