Zákon sice poslanci schválili v prosinci 1999, ale nemohli najít vhodného adepta, a Motejl se funkce ujal až 19. prosince 2000. V té době už v jeho kanceláři ležely první dvě stovky podnětů. „Od té doby jsme jich tu přijali na šedesát tisíc,“ dodala včera mluvčí ombudsmanské kanceláře Iva Hrazdílková. Několikrát se za tu dobu zvětšily i kompetence ombudsmana, který ale nadále nemá právo rušit či měnit rozhodnutí úřadů a institucí.
Motejl vymazal původní názory, že jeho úřad je jen „trafikou“. I odpůrci včetně prezidenta Václava Klause přiznali, že dal institutu význam i smysl. Nynější veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský, který se funkce ujal letos v září, několik týdnů po Motejlově smrti, při nástupu uvedl, že lidé mají v institut důvěru - byť ne všichni znají jeho kompetence. Sám míní využívat častěji možnosti vystoupit v parlamentu při projednání zákonů, které by se mohly dotknout práv.
Varvařovský sice naznačil, že by ombudsman mohl být zahrnut do ústavy, není však příznivcem přidávání kompetencí za každou cenu jen proto, že se to může zdát nejlevnější. Ke klasickému ombudsmanství v Evropě nepatří třeba dohled nad místy, kde jsou lidé zbaveni svobody.
Brno původně nemělo být sídlem ombudsmana. Změnu prosadili v roce 1999 poslanci ODS, byť ji poté kritizoval jako nesystémovou i Václav Havel. Nyní již je ale sídlo stejně známé jako například to, že v Brně působí Ústavní soud.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
