Na rozsudek soudu upozornil portál Seznam Zprávy, který rovněž poukázal, že soud vytkl ministerstvu zdravotnictví diskriminaci lidí s protilátkami už dříve.
„Odpůrce favorizoval osoby s laboratorně potvrzeným onemocněním covid-19 před osobami s laboratorně naměřenými protilátkami na základě kritéria, které v soudním řízení sám opustil, čímž připustil, že toto kritérium nebylo způsobilé obě skupiny vzájemně odlišit,“ vytkl ministerstvu ve čtvrtečním rozsudku soud.
Nejvyšší správní soud posuzoval mimořádné opatření z června, které platilo do konce července. Konkrétně část, kterou ministerstvo zdravotnictví povolovalo vstup do veřejných prostor a na hromadné akce jenom lidem s testem, dokončeným očkováním nebo s potvrzením o prodělání onemocnění.
Soud: Ministerstvo odůvodnění samo vyvrátilo
Ministerstvo v soudním řízení neuvedlo žádný argument zdůvodňující výjimku pro osoby s prodělaným onemocněním, který by před soudem obstál. „Právě naopak. Jediný důvod, o nějž výjimku v odůvodnění napadeného opatření odpůrce opřel, tedy předpoklad dostatečné hladiny protilátek, explicitně opustil,“ uvedl soud.
„Tím odpůrce nejen označil odůvodnění jím vydaného mimořádného opatření v podstatě za nesprávné, ale současně i připustil, že jde o kritérium, které není způsobilé odlišit postavení osob s prodělaným onemocněním od osob s naměřenými protilátkami,“ poukázal soud.
Ministerstvo hájilo své rozhodnutí tím, že podle současného vědeckého poznání mají lidé, kteří prodělali onemocnění covid-19 dostatečnou imunitu 180 dnů po prvním pozitivním testu. Avšak u lidí, kteří se prokáží naměřenými protilátkami, není zatím jasné, jestli a kdy prošli nákazou, čímž se podle ministerstva nedá určit doba, po kterou by bylo možné předpokládat získanou imunitu. Podle odborné veřejnosti také nepanuje shoda na tom, jaká hladina protilátek je dostačující.
Vláda bude o protilátkách opět jednat
Uznávání naměřených protilátek v krvi jako alternativu k očkování, negativnímu testu či oficiálně prodělanému covidu v posledních 180 dnech podpořil premiér Andrej Babiš, předseda ČSSD Jan Hamáček i některé opoziční strany. Proti je ministerstvo zdravotnictví, které říká, že pro jejich uznávání není dostatek dat.
Babiš oznámil, že 13. září uspořádá druhé kolo kulatého stolu o protilátkách. Jeden už, zatím bez výsledku, byl. „Zorganizoval jsem kulatý stůl. Tam seděli odpůrci protilátek, hlavně paní Vašáková (náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková - pozn. autora) a další, kteří jsou pro uznávání, docent Marián Hajdúch a Státní zdravotní ústav v Ostravě,“ uvedl Babiš.
Na protilátky se chystá na podzim velká studie. Má zjistit stav promoření |
„Vyšla studie v Izraeli, která jednoznačně říká, že získaná přirozená imunita po překonání covidu je možná účinnější než očkování,“ řekl Babiš. Češi jsou podle premiéra na milion obyvatel nejpromořenější národ na světě.
„1 677 000 na deset milionů a z toho je asi 900 tisíc naočkovaných. Zbytek není naočkovaný a teď je samozřejmě otázka výše těch protilátek,“ uvedl tento týden premiér.
Ministerstvo zdravotnictví ve středu oznámilo, že na podzim chystá celorepublikovou studii o protilátkách a buněčné imunitě na koronavirus, do které by se měly zapojit tisíce dobrovolníků.
Řídit se protilátkami je nesmysl, jde o byznys laboratoří, říká Vašáková:
8. srpna 2021 |
