Všeobecně se má za to, že jde právě o Bank of America. Firma proto zřídila zvláštní tým, který se na věc připravuje, uvedl včera deník The New York Times.
Podle něj jde o 15 až 20 vysoce postavených činitelů banky, již v současnosti provádějí rozsáhlé vnitřní vyšetřování. Prohlížejí například tisíce dokumentů a promýšlejí dopady jejich případného zveřejnění. Zároveň znovu prověřují případy, kdy jejich zaměstnanci kvůli ztrátě či krádeži přišli o počítače. Zjišťují také, zda se někdo nenaboural do počítačového systému banky.
Kromě toho si Bank of America najala konzultační firmu Booz Allen Hamilton, která jí s kontrolou pomáhá. Zároveň se obrátila se žádostí o pomoc na právnické firmy. Konzultuje s nimi legální problémy, které by mohly nastat v případě zveřejnění informací, včetně například údajů o klientech.
Způsob, jakým se banka chystá na případný únik dat na servery organizace WikiLeaks, podle New York Times pečlivě sledují další velké americké firmy. Jde totiž o nový typ hrozby, který nejen má právní i technologickou stránku, ale týká se i politiky a vztahů s veřejností. „Je to důležitý okamžik a Bank of America se s tím musí vypořádat,“ podotkl odborník na krizovou situaci Richard Levick. Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange uvedl loni v prosinci, že jeho organizace plánuje brzké zveřejnění důvěrných informací o bankách. V rozhovoru pro časopis Forbes ještě dříve sdělil, že tyto dokumenty odhalí „neetické praktiky“ jedné velké americké banky. Dosud se server zaměřoval hlavně na publikování státních tajemství.
V loňském roce tak několikrát vzbudil velký rozruch. Nejprve zveřejnil tajná americká polní hlášení z války v Afghánistánu, později i v Iráku. V závěru roku pak začal publikovat zhruba čtvrt milionu tajných depeší amerických diplomatů. Server pak začaly ostře kritizovat Spojené státy a přestalo mu poskytovat služby několik amerických firem, včetně Bank of America.
WikiLeaks a byznys
* Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange slíbil zveřejnit citlivá data o nejmenované velké bance. Obecně se předpokládá, že to bude Bank of America.
* Část z více než čtvrt milionu nedávno zveřejněných diplomatických depeší USA se také týká hospodářství.
* Dokument s názvem Rozhodnutí GM neprodat Opel v Německu přijato s šokem a vztekem například popisuje reakci německé kancléřky Angely Merkelové na rozhodnutí americké firmy.
* Merkelová, která se do prodeje Opelu kanadské firmě Magna osobně zapojila, podle WikiLeaks doslova zuřila.
