Móda a oblékání nebývá tématem rozhovoru, které by si muži obzvlášť vychutnávali, ale bývalý pražský primátor, architekt Jan Kasl, má v tomto směru jisté pochopení. „Zevnějšek hraje v dnešním vizuálním světě velkou roli. Úřad primátora mi dal v tomto směru velkou školu. Naštěstí jsem záhy získal tiskovou mluvčí Terezii Jungrovou, která se posléze stala mou manželkou, a ta si můj zevnějšek vzala do parády,“ přiznává architekt, kterému z tohoto období zůstala památka v podobě více než desítky kvalitních obleků.
Ty dnes vyměnil za jinou uniformu - černé džíny, bílou košili a ležérní sako. Obleky si nechává na slavnostní příležitosti nebo důležitá jednání. „Potřebuji se cítit pohodlně, na složitých jednáních nemůžu myslet na to, jestli mě někde něco neškrtí. Ale současně musím také ukázat určitou úroveň. Obzvlášť cizinci člověka často hodnotí podle zevnějšku, a pokud si klient vezme na jednání oblek za tisíc dolarů, nemůžu přijít ve vytahaných džínách. Ale na druhou stranu si zase nedovolím obléknout si lepší oblek, než má on,“ vysvětluje Jan Kasl principy své oděvní strategie.
„Nejsem žádný metrosexuál, ale to neznamená, že o sebe nedbám. Když o sebe lidé nepečují, považuji to za projev nekulturnosti. Naše společnost sice v tomto směru udělala velký pokrok, ale pořád u nás nevidíte ty svěže oblečené muže jako třeba ve Francii nebo Itálii. Našemu vzhledu ještě stále chybí určitá lehkost,“ poznamenává Jan Kasl.
1. Oblek - Valentino Uomo
Oblek byl pro mě svého času uniformou sedm dní v týdnu, skvělý byl třeba od firem Cerutti nebo Hugo Boss. Nesmí se mačkat a musí být lehký a prodyšný, aby obstál i při celodenním nošení. Mám rád modré, šedé a černé, ale vůbec nenosím barvy do hněda nebo světlé obleky. Připadal bych si jako mafián.
2. Košile - Ralph Lauren
Většinou nosím bílé košile, protože jsou pozitivní a dokážou prozářit obličej. Asi bych si na sebe nikdy nevzal křiklavou barvu, ale rád si obléknu i světlé pastelové košile, od modré až třeba po růžovou, klasický proužek i kostičku. Líbí se mi ležérní styl, ale ne zase příliš uvolněný.
3. Boty - Pierre Cardin
Mám rád kvalitní boty - to není rozmar, ale péče o to, abych se cítil v pohodě. Boty mohou nohám sloužit, nebo je ničit. Já dávám přednost těm prvním. Jsem v nich i víc než dvanáct hodin denně, takže musí být dobře udělané. Ideální by byly na míru šité, ale takové nemám. V soukromí si rád ulevím v černých crocsech, v nichž klidně zajdu i na nákup.
4. Brýle - Phillippe Starck
Jsem zrakově handicapovaný už asi od třinácti let a brýle mám na obličeji i osmnáct hodin denně, takže musí být hodně odlehčené. Tyhle jsem si vybral pro jejich střízlivost a nenápadnou eleganci, bez optiky vyšly na patnáct tisíc. Nelíbí se mi výrazné straničky ani barvy, v červených brýlích bych se asi necítil.
