BRNO Ze sběrných dvorů v Brně se ztrácejí barevné kovy a další suroviny. Dokud zástupci radnice nevypátrají, kde mizí, hrozí městu ztráta milionů korun, které dostává za vybírání vysloužilých elektrospotřebičů. Odpovědní lidé problém připouštějí jen velmi neradi. „Stále neznáme místo, kde ke ztrátám dochází. Snažíme se ho najít,“ potvrdil LN ředitel brněnské společnosti SAKO Karel Peroutka. Právě tato městská firma činnost sběrných dvorů koordinuje. Přesto společně s radní Janou Drápalovou potvrzuje, že ke ztrátám dochází. „Brno dostává prostředky za to, že vybírá staré elektrospotřebiče a dodává je k dalšímu zpracování. Nyní nás odběratelé upozornili, že je dostávají nekompletní,“ řekla Drápalová.
Ve spotřebičích chybí nejcennější části - cívky, barevné kovy, hliníkové díly. „Podle smlouvy přitom máme věci odevzdávat v takové podobě, jak doslouží,“ podotkla Drápalová. Také sdružení společností, které zajišťují recyklaci starých spotřebičů, upozorňuje, že neúplné spotřebiče nemusejí odebírat. V takovém případě by město přišlo minimálně o statisíce korun na práci sběrných dvorů.
Zástupci radnice a společnosti nevědí, za jakých okolností součástky mizí. Mohou do dvorů dorazit už bez cenných částí, součástky mohou brát sami správci ekodvorů, mohou je krást lidé z nezamčených klecí či při transportu. „Připravujeme sérii pokusů. Chceme si to ověřit,“ podotkla Drápalová. Dvory jsou sice pod permanentním dozorem magistrátního odboru životního prostředí, který pořádá i přepadové kontroly, ale ty nestačí.
„Dokud nebudou všechny sběrné dvory vybaveny váhami, nevíme ani přesně, kolik materiálu tam přichází,“ přiznává také náměstek primátora Martin Ander. Zatímco tak například kontejnery na tříděný odpad jsou výdělečné a jejich síť si sama zaplatí i svůj další rozvoj, sběrné dvory patří k těm ekonomicky náročnějším provozům.
Situace by se měla zlepšit po plánované modernizaci sítě sběrných dvorů ve městě. Do ní hodlá radnice investovat desítky milionů korun. Detailní plán sice teprve vzniká, ale již příští rok by se měly moderně vybavit první dva velké dvory. Plán počítá s váhami, uzamykatelnými klecemi na odpad i kamerovým systémem. „Primárně chceme zmodernizovat pět šest klíčových středisek, která hodláme vybavit tak, aby mohla sloužit nejen občanům, ale třeba i živnostníkům a podnikatelům, kteří jsou povinni prokázat likvidaci svých odpadů,“ plánuje Ander.
***
Sběrná střediska se liší místo od místa
a území Brna funguje pět desítek sběrných středisek odpadů, v nichž mohou Brňané zdarma odevzdat svůj vytříděný odpad nebo velkoobjemový odpad. Fungovat začala v roce 1995 a nyní se nacházejí téměř ve všech městských částech. Některé z takzvaných sběrných dvorů, zejména v malých městských částech, ale fungují například jen několik hodin týdně. Dvory provozuje celkem osm různých provozovatelů.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
