* LN Co má Česká advokátní komora v popisu práce?
Primární poslání komory jsou veřejnoprávní a vzdělávací. Je to samosprávná stavovská organizace všech advokátů. V podstatě je to takové malé ministerstvo, které má pod sebou 12 tisíc lidí. Advokátům poskytuje určitý servis, na druhou stranu ale chrání i jejich klienty, protože zajišťuje kvalitu právních služeb. Ze zákona vede seznam advokátů a advokátních koncipientů, má kontrolní a kárnou kompetenci, stará se o výchovu a vzdělávání koncipientů i o nepovinné celoživotní vzdělávání advokátů. A samozřejmě se podílí na legislativních procesech a mnoha dalších činnostech.
* LN Jak se konkrétně podílíte na vzdělávání advokátů?
Komora organizuje a zajišťuje povinné vzdělávání advokátních koncipientů po dobu jejich tříleté praxe. Advokátům dále nabízí v rámci celoživotního vzdělávání semináře a školení. Každoročně se tímto způsobem uspořádá v celé republice přibližně šedesát seminářů a školení. Například v Brně byl nedávno velký zájem o seminář o procesu s Miladou Horákovou, kde se probíralo téma „Kam až může sklouznout justice“.
* LN Jak je to s oprávněním advokátů ze států EU vykonávat v Česku advokacii?
V souvislosti s přistoupením ČR do unie sladila Česká advokátní komora svůj základní právní předpis (zákon o advokacii) s příslušnou směrnicí EU o usazování advokátů. Tím umožnila advokátovi zapsanému v některém členském státě unie, aby u nás poskytoval právní služby jako evropský hostující advokát či evropský usazený advokát. Stejná práva přísluší i českým advokátům v evropském hospodářském prostoru. Aby ale evropský nebo zahraniční advokát byl se vším všudy rovnocenný českému advokátovi, musí u nás složit ještě zákonem předepsané zkoušky.
* LN Jak jsou na tom české advokátní kanceláře v porovnání se zahraničím?
Ve vzdělávání jsme příkladem. Získali jsme respekt i za to, že jsme nekladli zbytečné překážky vstupu zahraničních advokátů do ČR. Vstup mezinárodních advokátních kanceláří byl pozvolný a čeští advokáti se díky tomu stali vůči světu konkurenceschopnými. V každé mezinárodní kanceláři u nás v současnosti pracuje více než devadesát procent českých právníků. Liberální přístup se nám vyplatil. V mnoha jiných zemích mají problémy - například Chorvati nechtějí pustit zahraniční společnosti na trh, v Indii platí omezení, že advokátní kancelář nesmí mít více než dvacet advokátů i koncipientů.
* LN Advokáti by měli být nezávislí na státní moci. Jakou roli hraje v tomto směru komora?
Česká advokátní komora je garantem nezávislosti advokátů, protože je oddělena od jakékoli formy státní moci. Její činnost je hrazena výlučně z příspěvků advokátů - každý musí povinně ročně zaplatit osm tisíc korun. Náš stav nikdy žádné peníze od státu nechtěl a také žádné nedostal. Komoře jsou také výlučně svěřeny disciplinární pravomoci.
* LN Jak vnímá česká veřejnost advokáty?
Během deseti let narostl počet advokátů ze sedmi set na osm tisíc. Z nich více než polovina žije mimo velká města a musí dřít od rána do večera, aby se uživila. Měsíčně si vydělá třeba jen 30 tisíc korun, ale lidé vidí jen advokátní elitu a pak si myslí, že milionové příjmy jsou mezi advokáty normou. Náhrada za právní služby se obecně pohybuje v jiné míře, než bývá uvedeno v tisku. Nejvíce kritiky bývá slyšet od lidí, kteří advokáta nikdy nepotřebovali. Řada lidí se také začne o advokáty zajímat až ve chvíli, kdy se dostanou do problémů.
* LN Komora do určité míry nahrazuje povinnosti státu. Oco se konkrétně jedná?
Jde o realizaci práva lidí na zastupování. V tomto směru zajišťujeme i bezplatnou právní pomoc - v každém regionu máme svého představitele, který organizuje s pomocí dalších advokátů právní služby pro chudé a nemajetné. Nicméně jsme jediná země EU, kde advokátní komora supluje v tomto směru stát. Spolupracujeme ale s Ministerstvem spravedlnosti na projektu, který by mnohé vyřešil.
