„Od konce roku 1986 do konce července 2006 jsme evidovali 891 HIV pozitivních,“ popsala vedoucí Národní referenční laboratoře pro AIDS Marie Brůčková. Podle ní se u 202 z nich rozvinulo AIDS a 121 lidí zemřelo.
Nemocných je ale podle neoficiálních statistik mnohem více. „V Česku je nakaženo pětkrát více lidí, než je evidováno,“ varoval mluvčí nevládní organizace Česká společnost AIDS pomoc Václav Strouhal. V Česku by mohly být nakaženy zhruba čtyři tisíce lidí.
Podle Strouhala je hlavním důvodem nárůstu nakažených nedostatek prevence a málo peněz na ni. „Lidé si myslí, že v Česku je HIV pozitivních málo, přešel strašák. Je totiž spoustu nových léků,“ vysvětlil Strouhal. Podle něj ale není HIV pozitivních v České republice zatím tolik, aby měl velký počet lidí ve svém okolí někoho, kdo se nakazil.
Čtyři pětiny všech nakažených tvoří muži a lidé stále označují HIV za „nemoc homosexuálů“. „Heterosexuální část populace si stále nepřipouští rizika,“ přiznal mluvčí společnosti AIDS pomoc. Podle něj ale tento fakt může být způsoben i „dobrodružnějším“ životem mužů.
Nedostatek financí je podle lékařů i dalších expertů největší problém. „Celkový rozpočet na AIDS včetně preventivních aktivit, sociální práce a některé léčby je 19 milionů ročně,“ řekl Strouhal. Podle něj si organizace může dovolit zaměstnat pouze 8 lidí na celou zemi.
Nejvíce lidí nakažených HIV žije v Praze Nejvíce lidí s virem HIV zaznamenávají lékaři v Praze. Od roku 1986 jich zde evidovali 448. Nejhorší je ale situace na Karlovarsku a v Ústeckém kraji, tam je nejvíc nakažených lidí v přepočtu na počet obyvatel. Virus HIV se přenáší pohlavním stykem, krví a z matky na dítě. Zhruba pětaosmdesát procent lidí v Česku se nakazilo při sexu. Opakované použití jehly více lidmi způsobilo nákazu čtyřem desítkám uživatelů drog.
Od svých matek se nakazily čtyři děti, lékaři přitom sledovali těhotenství 96 infikovaných žen. Čtrnáct nemocných se infikovalo z krve při transfuzi v době před rokem 1987, kdy se ještě krevní preparáty ani krev na našem území netestovaly. I přes rychlejší přibývání pacientů je podle odborníků situace v Česku ve srovnání se západem i východem Evropy celkem příznivá. „Mohli bychom se ale během dvou let dostat na úroveň Estonska nebo Ukrajiny,“ varoval Strouhal.
