Trochu ve stínu Galilea, který bude tvořit celkem 30 družic za zhruba 3,4 miliardy eur (asi 85 miliard korun), dosud zůstával systém EGNOS, který poslanci spolu s novým evropským navigačním systémem rovněž podpořili. Ten v podstatě vylepšuje americký GPS a zvyšuje jeho přesnost. Snižuje totiž odchylku ze současných zhruba dvaceti na 7,5 metru. Méně známý systém by se měl využívat především v letectví a měl by být zabudován do nových letadel.
Galileo se od počátku potýkal s obrovskými problémy. Největší změnou je, že nový systém zaplatí daňoví poplatníci. Původně ho přitom z velké části mělo zaplatit konsorcium soukromých firem. Tato možnost však ztroskotala především na strachu společností, že projekt nebude ziskový. Vbudování systému se chce angažovat i Česká republika. Usiluje o sídlo agentury pro řízení Galilea, takzvané GSA.
Rozhodnutí o umístění tohoto centra ale nejspíš ještě dlouho nepadne a budování projektu bude zatím řídit Evropská komise. S Českem nemusí být spojeno jen sídlo agentury. Galileo otevírá prostor i pro české firmy, které by se mohly podílet na vývoji některých aplikací.
