HRANICE Ještě nedávno měl být zbořený. Unikátní cihlový viadukt v Hranicích ale přežil a znovu září. Stavba z roku 1947 překonává i nedaleký slavný jezernický viadukt – je dlouhá více než čtyři stovky metrů a osmnáct metrů vysoká.
Viadukt, po němž už vlaky nejezdí, je totiž unikátní i svou polohou. Je jednou ze tří souběžných staveb vedle sebe. Za tímto prvním a nejstarším cihlovým viaduktem je další kamenný z roku 1873 a za nimi je třetí betonový dostavěný krátce před druhou světovou válkou.
Viadukty rostly podle toho, jak narůstala doprava na někdejší Ferdinandově severní dráze spojující Vídeň s Krakovem. Obdobné dvojice viaduktů, také cihlový a kamenný, vyrostly i nedaleko Hranic u obce Jezernice. Společně s hranickými se i ty staly kulturními památkami. Starosta Hranic Miroslav Wildner připomíná, že se tak stalo i na přání města. „Jde o stavební a technické skvosty, které jsou ozdobou Hranic i okolí. Psali jsme na všechny strany, abychom tak významné technické památky zachránili,“ říká Wildner.
Že je cihlový viadukt výjimečný, přiznává Václav John ze Správy dopravní cesty Olomouc. Právě ta dala za jeho základní opravu více než dvaadvacet milionů korun. „Je nejstarší této velikosti v zemi. Spolu s nedalekým jezernickým viaduktem nemají u nás obdoby,“ uvádí.
Zatímco mladší hranické viadukty dál slouží svému účelu a po trojici kolejí se po nich prohání i pendolino, po cihlovém již vlaky nejezdí. Před lety po něm měla vést vlečka ke známé továrně Philips, management továrny ale neměl o železniční dopravu zájem, a z plánů tak nebylo nic. Tím pádem se ale nejstarší cihlový viadukt nevešel ani do rozpočtů na nedávnou modernizaci trati mezi Přerovem a Hranicemi. Zatímco ostatní mosty, včetně těch v Jezernici, byly po roce 2000 rekonstruovány, na cihlový a nepotřebný starý most se nedostalo. Jeden z pilířů dokonce začal klesat. Oldřich Nezhyba z Inženýrských dopravních staveb v Olomouci vylučuje, že by ještě někdy v budoucnu mohl být postaven obdobný cihlový viadukt. „Ta metoda byla nesmírně náročná na čas i na lidi,“ říká o cihlovém díle se třiceti otvory. Obdivuje, v jaké je most i po sto šedesáti letech relativně dobré kondici. „Nyní se při stavbě mostů předpokládá, že vydrží jen sto let,“ připomíná. Rekonstrukce viaduktu trvala sedm měsíců, na rady byli přizváni i experti z Vysokého učení technického v Brně.
Most bylo třeba zaizolovat, opravit zábradlí a římsy na jeho vrchu. Protože jde o kulturní památku, museli stavbaři zachovat původní podobu i těchto zdánlivých detailů.
Most podle expertů potřebuje ještě druhou fázi oprav, zejména vyměnit problémová místa v cihlových klenbách. Václav John ze Správní dopravní cesty Olomouc odhaduje, že částka oprav se přiblíží těm, které už byly do mostu investovány. Kdo další opravu zaplatí ale zatím není jasné. Podle Johna se může například podařit při spolupráci dráhy s městem získat na tento projekt peníze z Evropské unie.
„Jsem hrozně rád, že se nic bourat nebude a že je viadukt zachráněn. Doufám že se ho podaří uchovat i pro další generace,“ poznamenal jeden z nadšených obdivovatelů díla Ivo Koryčánek z Hranic. Starosta Miroslav Wildner plánuje, že most se do budoucna stane jednou z místních turistických atrakcí. „Chceme jej co nejvíce zpopularizovat. Vyhlídka na Hranice je z něj mimořádná,“ poznamenal.
Impozantní cihlovou stavbu začali v Hranicích stavět už v roce 1842, projekt byl však kvůli nedostatku peněz na dva roky přerušen, a tak bylo hotovo až v roce 1847. Pro srovnání: nejmladší betonový viadukt se začal stavět v období první světové války, stavěli jej dokonce i italští zajatci a paradoxně jeho stavba trvala nejdéle. Byl dokončen až v roce 1937, těsně před druhou světovou válkou.
Cihlový viadukt musel být často opravován i v minulosti. Podle Václava Johna byla v období normalizace v sedmdesátých a osmdesátých letech na opravu viaduktu v Hranicích a Jezernici speciálně ustanovena celá jedna pracovní četa Českých drah. Ta na mostech v každém ročním období prováděla řadu drobných oprav. Důkladná rekonstrukce mostu se však v té době nekonala.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
