Orchestr, který byl založen v roce 1959, přežil desetiletí válek, mezinárodních sankcí, nepřízně vlády i vln sektářského násilí. Po americké invazi, která v roce 2003 svrhla vládu Saddáma Husajna, byla orchestrální knihovna vyrabovaná a nástroje ztracené. Jeden ze sálů, kde INSO hrál, byl zničen při americkém náletu. Několik členů tělesa bylo zabito či uneseno, jiným bylo vyhrožováno smrtí a 29 členů odjelo z vlasti. Ještě před třemi měsíci byl při výbuchu bomby na ulici zabit houslista.
Přesto hledá orchestr harmonii. V šedesátičlenném ansámblu jsou zastoupeny všechny národnosti i konfese – vedle sebe zde hrají šíitší i sunnitští muslimové a křesťané, Arabové, Kurdové i Turkmeni.
Koncem října zahájil orchestr další sezonu s valčíky Johanna Strausse v sociálním klubu v západní části Bagdádu. Koncert byl jen pro zvané, začal s dvouhodinovým zpožděním a lístek na něj stál osm dolarů.
Před americkou invazí v roce 2003 orchestr své koncerty inzeroval v médiích, zejména v televizi. Nyní se tak děje jen ústně, případně se telefonuje příznivcům či se koncerty oznamují na hudebních školách.
„Nemůžeme normálně inzerovat, protože jakékoli shromáždění může být terčem teroristických operací,“ říká šéfdirigent INSO Muhammad Amín Izzat. V nadcházející sezoně má INSO naplánováno deset koncertů včetně zájezdu do USA.
