PRAHA/JERUZALÉM Displej mobilu Larryho Pinczowera zdobí emblém rabínské rady. Z telefonu nelze posílat textové zprávy, připojit se k internetu ani neobsahuje fotoaparát. Rabíni přístroj schvalují jako nábožensky přijatelné řešení vpádu modernity do ultraortodoxní části izraelského života.
V telefonu je zablokováno více než 10 tisíc telefonních čísel, nabízejících sex po telefonu, eskortní služby a podobné svody. Rabíni slibují, že se postarají o to, aby se přehled těchto čísel doplňoval.
Volání na jiný košer telefon stojí v přepočtu méně než 36 haléřů, zatímco běžné hovory vyjdou na více než 1,70 Kč za minutu. Ale zavolat si o šábesu stojí přes 44 Kč, jako pořádná pokuta za hřích. „Platíš míň, když hraješ podle pravidel,“ říká devětatřicetiletý Pinczower a dodává: „Používáme moderní technologie, ale tak, abychom si uchovali víru.“ Ultraortodoxních je 800 tisíc z 5,4 milionu Židů žijících v Izraeli. Jsou sice poměrně chudí, ale představují rostoucí a zajímavý trh, takže se izraelským podnikům vyplatí jim věnovat pozornost.
Rabíni přísně zakazují sledovat televizi, používat počítače pro zábavu, neslušně se odívat či stýkat se s opačným pohlavím bez dohledu. Asi 60 procent mužů z řad ultraortodoxních Židů přitom nemá stálou práci, dává přednost studiu víry. Více než polovina žije pod hranicí chudoby a je odkázána na pomoc státu (oproti 15 procentům v izraelské populaci) a většina rodin má šest až sedm dětí, vysvětluje Momi Dahan, který přednáší ekonomiku na Hebrejské univerzitě.
Ale protože žijí v uzavřených komunitách a poslouchají své rabíny, představují důležitou část trhu, podobně jako při volbách, vykládá Rafi Melnick, děkan Lauderovy školy řízení. „Je to poznat na sektorech jako potraviny, spotřební zboží a doprava,“ říká. Výrobci nabízejí také košer úvěrové karty, připojení k internetu, počítačové programy a filmy na DVD. Stranou nestojí ani Izraelské aerolinie El Al. I když už jsou zprivatizované, stále v souladu s vírou nelétají v sobotu.
