Roadster není synonymum kabrioletu. Ve srovnání s ním se totiž nejedná o běžné auto, které ztratilo střechu, ale o zcela specifický druh automobilu. Ten také nemá střechu, ale mnohem důležitější je, že jeho dvojice míst je posunuta co možná nejníže a nejvíce dozadu - ideálně až těsně před zadní kola. S tím logicky přichází dlouhá přední kapota, ale především zcela specifické zážitky z jízdy. Posádka vozu jeho dynamické pohyby vnímá mnohem intenzivněji. Nesedí totiž uprostřed vozu poblíž svislé osy jeho otáčení, ale až za ní. A to samozřejmě poněkud mění specifické síly působící na těla posádky.
Tento druh karoserie není ničím novým, dnes má již více než osmdesátiletou tradici. Nejvíce ji proslavily například britské značky Austin Healey, Triumph či Morgan. V současné velkosériové produkci ale po zastavení výroby Hondy S2000 najdeme prakticky pouze dva automobily, které se snaží v moderním stylu držet této klasické koncepce. Jedním z nich je Mazda MX-5 a druhým právě BMW Z4, které asi před měsícem vstoupilo na trh v nové generaci.
Koncepce zůstává Typické proporce a uspořádání s motorem vpředu a pohonem zadních kol samozřejmě u nové generace zůstalo zachováno, jinak ale došlo ve srovnání s předchozí generací k takřka kompletnímu přepracování. Nová Z4 je větší, má působivý, ale v každém případě méně kontroverzní vzhled a především - dostala hliníkovou pevnou skládací střechu. Díky tomu vlastně nahrazuje oba modely předchozí generace (roadster a kupé).
Pozice za volantem je na nízko umístěných a výborně tvarovaných sedadlech vynikající. Za pozornost stojí také pohled přes dlouhou přední kapotu. Do auta se nyní i při natažené střeše nastupuje sice stále méně pohodlně než třeba do otevřeného provedení klasického BMW řady 3, ale přitom mnohem snáze než do roadsteru předchozí generace. Uvnitř je nyní mnohem více místa a hlavně při natažené střeše působí interiér vzdušnějším dojmem. Vnitřní prostor je nyní propracovanější a potěší nejen působivým vzhledem a příjemnými použitými materiály, ale také s odkazem na svého předchůdce i svojí praktičností. Vtipný je například otvor mezi zavazadlovým prostorem a interiérem vybavený vakem, který umožňuje převážet i delší předměty. Jen škoda, že je za příplatek.
U roadsteru sice velikost zavazadlového prostoru není zrovna nejvýznamnějším kritériem, nicméně zde je potřeba se zastavit. Technické údaje říkají, že má velikost 180 nebo 310 l - to podle toho, zda je střecha natažená, nebo složená. Počítejte s tím, že když s tímto autem pojedete třeba na dovolenou a budete chtít jezdit se staženou střechou, což se předpokládá, přepravní kapacita se ve srovnání s předchůdcem o trochu zmenšila. Předchozí verze se staženou střechou odvezla 260 l. Co dokáže tři sta koní a automat Testovaná nejsilnější verze má nové označení sDrive35i. Po dešifrování tohoto kódu se ukáže, že ji pohání třílitrový řadový šestiválec přeplňovaný dvojicí turbodmychadel, který disponuje největším výkonem 306 koní. Jeho specialitou je ale mimořádná pružnost, kterou reprezentuje vysoký točivý moment 400 N.m, který je k dispozici v rozpětí 1300 až 5000 min-1.
To jsou jistě úctyhodné parametry, které automobilu s provozní hmotností 1600 kg dodávají působivou dynamiku. Mně se ale v některých situacích zdálo, že právě plochý průběh křivky točivého momentu poněkud paradoxně ubíral na jízdních zážitcích. Motor totiž měl enormní zásobu síly takřka vždy.
Ať jedete v určité rychlosti na čtyřku, pětku, šestku nebo sedmičku a sešlápnete plyn, automobil vždy ochotně akceleruje. To může znít jako kladná vlastnost a v praxi tomu tak ve skutečnosti opravdu je, nicméně z pohledu čistých emocí z jízdy v roadsteru to neplatí. Automobil totiž po vás jakožto po řidiči vlastně nechce nic jiného než sešlápnout plynový pedál. Mně díky mimořádně silnému střednímu pásmu motoru chyběla větší pocitová špička výkonu či jinak řečeno progresivita v jeho podání. Bez pohledu na otáčkoměr se velmi těžko odhadoval blížící se limit otáček. Motor totiž neustále „táhl“ jako turbína. Testovaný vůz byl vybaven dvouspojkovou automatickou převodovkou se sedmi rychlostmi. Převodovka jako taková řadila velmi rychle a současně komfortně. Ačkoliv zpočátku jsem si říkal, že bych radši řídil auto s manuálním řazením, po více než dvou tisících ujetých kilometrech jsem vzhledem k charakteristice motoru změnil názor. Dvouspojková skříň se mi jevila jako ideální.
Specifickou vlastností testovaného modelu byl také sportovní podvozek s elektronicky řízenými tlumiči. Ten sám o sobě fungoval velmi dobře. Se změnou jeho nastavení přicházela také změna charakteristiky řízení, motoru, převodovky i stabilizačního systému. Celý systém, který se ovládá pomocí kolébkového přepínače, zajišťoval poměrně značný rozdíl mezi komfortním a nejsportovnějším nastavením. Jelikož byl ale testovaný automobil postaven na 19palcových kolech, uvítal bych, kdyby bylo možné v jinak sportovním nastavení vozu změkčit charakteristiku podvozku. Na ne zcela ideálních českých silnicích měl totiž automobil ve sportovním nastavení tendence k odskakování.
Test BMW Z4 v nejsilnějším provedení ukázal, že tento model mírně změnil svůj charakter. Je mnohem příjemnějším společníkem pro běžné používání a skvěle si s ním užijete i rychlé dálniční přesuny, a to jak se staženou, tak nataženou střechou. Je však potřeba počítat s tím, že vyšší hmotnost a přeplňování trochu zmenšily agresivitu předchozího provedení.
***
BMW Z4 sDrive35i Koncepce: dvoumístný otevřený roadster s motorem umístěným podélně vpředu a pohonem zadních kol, rozměry 4239x x1790x1291 mm, rozvor 2496 mm, provozní hmotnost 1600 kg, zavazadlový prostor 180 nebo 310 l (podle polohy střechy) Motor přeplňovaný zážehový šestiválec, 2x turbo, 2979 cm3 Výkon 225 kW (306 k)/5800 min-1 Točivý moment 400 N.m při 1300-5000 min-1 Převodovka 7A (2x spojka) Zrychlení 0-100 km/h 5,1 s Nejvyšší rychlost 250 km/h Kombinovaná spotřeba 9,0 l/100 km Cena 1 384 573 Kč HODNOCENÍ
Nová Z4 působí po všech stránkách vyspělejším dojmem. Je větší, uvnitř praktičtější a v nejsilnější přeplňované verzi také nesmírně rychlá. Vynikající je také funkce dvouspojkové převodovky. Současně s tím ale Z4 částečně změnila svůj charakter. Ztratila cosi ze své dravosti, kterou nahradila univerzálností. BMW tímto krokem jistě osloví i zájemce, kteří chtějí tento vůz více používat pro každodenní ježdění. To jasně ukazuje i pevná skládací střecha. Klady: dlouhá přední kapota a sedadla až vzadu, silný a kultivovaný motor, činnost skládací střechy Zápory: vyšší hmotnost, na 19palcových kolech tvrdý podvozek, motoru chybí pocitová špička výkonu
KONKURENCE
Mercedes-Benz SLK 350 přinesl jako první do tohoto segmentu pevnou skládací střechu. Přestože se tyto automobily zdají jako přímí soupeři, jízdním projevem se značně odlišují. Mercedes je laděn komfortněji a nepůsobí tak dravě jako BMW. Z4 má praktičtější karoserii a především v nejvýkonnějším provedení (když nebereme v úvahu extrémní verzi SLK 55 AMG) nabízí mnohem lepší dynamiku než atmosféricky plněný šestiválec Mercedesu. Oba modely jsou prodávány za přibližně stejnou cenu. SLK je v současnosti již ve druhé polovině svého životního cyklu.
