Nyní v mnoha ulicích stojí stožáry jen několik metrů od sebe. „Kličkování například s kočárkem je mezi nimi složité. Ta dohoda je důležitá jak z hlediska praktického, tak řekněme estetického,“ potvrzuje Martin Nawrath, který se v Nadaci Partnerství věnuje dopravní problematice.
Problém byl v hledání správné vzdálenosti sloupů
Společný postup už firmy uplatnily v několika ulicích, nyní například při výměně sloupů ve Štefánikově. „Dočasně tam stojí tři sloupy, dva staré a jeden nový, ale už brzy bude jen ten jeden,“ podotkl Valníček.
Dohoda přitom nebyla jednoduchá. Technické sítě totiž musejí přeložit přívodní kabely, dopravní podnik zase někdy upravovat takzvané napájecí body či způsob upevnění trolejí. Navíc musejí pro každou ulici hledat nejvhodnější řešení – zatímco pro tramvaje a trolejbusy často stačí větší rozestupy sloupů, pro osvětlení naopak může být například 50 metrů příliš mnoho.
Správci osvětlení nad podobnou spoluprací dlouho váhali. Výbojky a žárovky, které dříve používali, podle nich mívaly na sloupech společných s dopravním podnikem kvůli otřesům kratší životnost. S novějším typem svítidel ale k dohodě přistoupili. „Pilotně se to daří například po trase tramvaje číslo 1 mezi Královým Polem a Lužánkami,“ poznamenal Radoslav Knap z Technických sítí Brno.
Na dohodu zčásti přistoupí i další firma, která staví další sloupy: společnost Brněnské komunikace, která zodpovídá za dopravní značky nebo provozuje semafory a na ně napojený kamerový systém. „Snažíme se, pokud to jde, umístit značky na stožár, který už stojí. Není to ale možné úplně vždy, některé značky prostě musejí stát na přesně daném místě,“ připomněl technický ředitel Josef Luňáček.
Ideál: vše na fasádách
Tomu ale brání majitelé domů Odborníci by ale doporučovali jít ještě dál a pokusit se vrátit k prvorepublikové tradici ukotvování lamp i trolejového vedení do fasád domů. „Podívejte se, jak příkladně vypadá v Brně Masarykova, kde není třeba jediný sloup,“ připomíná ekolog Nawrath.
To však není možné bez souhlasu majitelů domů, a ti se podobné spolupráci často razantně brání. Musejí sice podle zákona strpět staré ukotvení, ale u nového žádají odškodnění, vysoké nájemní sumy a další kompenzace. Týká se to přitom i budov, které dříve patřily státu či radnici, protože úředníci při jejich převodu zapomněli dát do smluv podmínku, že jsou noví majitelé povinni ukotvení osvětlení a trolejí akceptovat.
I přes dohodu ale výměna půjde postupně a je možná pouze tam, kde jezdí tramvaj nebo trolejbus a současně je třeba plochu osvětlovat. Firmy proto nyní mapují, pro kolik z bezmála čtyřiceti tisíc lamp takový postup půjde uplatnit.
Problém byl v hledání správné vzdálenosti sloupů
Společný postup už firmy uplatnily v několika ulicích, nyní například při výměně sloupů ve Štefánikově. „Dočasně tam stojí tři sloupy, dva staré a jeden nový, ale už brzy bude jen ten jeden,“ podotkl Valníček.
Dohoda přitom nebyla jednoduchá. Technické sítě totiž musejí přeložit přívodní kabely, dopravní podnik zase někdy upravovat takzvané napájecí body či způsob upevnění trolejí. Navíc musejí pro každou ulici hledat nejvhodnější řešení – zatímco pro tramvaje a trolejbusy často stačí větší rozestupy sloupů, pro osvětlení naopak může být například 50 metrů příliš mnoho.
Správci osvětlení nad podobnou spoluprací dlouho váhali. Výbojky a žárovky, které dříve používali, podle nich mívaly na sloupech společných s dopravním podnikem kvůli otřesům kratší životnost. S novějším typem svítidel ale k dohodě přistoupili. „Pilotně se to daří například po trase tramvaje číslo 1 mezi Královým Polem a Lužánkami,“ poznamenal Radoslav Knap z Technických sítí Brno.
Na dohodu zčásti přistoupí i další firma, která staví další sloupy: společnost Brněnské komunikace, která zodpovídá za dopravní značky nebo provozuje semafory a na ně napojený kamerový systém. „Snažíme se, pokud to jde, umístit značky na stožár, který už stojí. Není to ale možné úplně vždy, některé značky prostě musejí stát na přesně daném místě,“ připomněl technický ředitel Josef Luňáček.
Ideál: vše na fasádách
Tomu ale brání majitelé domů Odborníci by ale doporučovali jít ještě dál a pokusit se vrátit k prvorepublikové tradici ukotvování lamp i trolejového vedení do fasád domů. „Podívejte se, jak příkladně vypadá v Brně Masarykova, kde není třeba jediný sloup,“ připomíná ekolog Nawrath.
To však není možné bez souhlasu majitelů domů, a ti se podobné spolupráci často razantně brání. Musejí sice podle zákona strpět staré ukotvení, ale u nového žádají odškodnění, vysoké nájemní sumy a další kompenzace. Týká se to přitom i budov, které dříve patřily státu či radnici, protože úředníci při jejich převodu zapomněli dát do smluv podmínku, že jsou noví majitelé povinni ukotvení osvětlení a trolejí akceptovat.
I přes dohodu ale výměna půjde postupně a je možná pouze tam, kde jezdí tramvaj nebo trolejbus a současně je třeba plochu osvětlovat. Firmy proto nyní mapují, pro kolik z bezmála čtyřiceti tisíc lamp takový postup půjde uplatnit.
