* LN Obilí pěstované ve zvýšené koncentraci CO2ovlivňuje mikroorganismy v půdě. Umí to i jehličnaté stromy, které zkoumáte v obřím skleníku, kde je stejná hladina oxidu uhličitého, jaká se předpokládá v roce 2050?
Ano, neboť půdní fauna a flora je do jisté míry hodně závislá i na kořenové sekreci. Sekret uvolňovaný z kořenů obsahuje značné množství asimilátů, což jsou vlastně cukernaté roztoky. Při vyšším příjmu uhlíku produkce asimilátu roste, takže sekretu přibývá a je sladší. To může měnit složení a fyziologickou aktivitu půdních obyvatel.
* LN Ovlivní to ekologii lesa?
V našich pokusech, které probíhaly ve Švédsku, jsme potvrdili, že změna v množství a složení listových škůdců se objevuje poměrně brzy.
Pokračování na straně IX
Dokončení ze strany VII
* LN Co to konkrétně znamená?
Jehlice jsou prostě sladší, takže se na nich vyskytuje více savého hmyzu, například mšic. Katastrofální důsledky to sice nemá, ale možná se změní kompozice škůdců, jejich výskytu a možných kalamit.
* LN Povedou změny půdních mikroorganismů k lepšímu, nebo k horšímu stavu lesa?
Větší množství půdní flory a fauny by mohlo vést k lepší dostupnosti živin pro stromy. Stále je ale otázkou, zda se nejedná o akceleraci ve vlně, tedy nástup a odeznění. Já však předpokládám, že by to mělo být prospěšné, stromy pumpují do půdy více sekretu a nabídka pro mikroorganismy se zlepší.
