* LN Obáváte se o své investice do fotovoltaiky?
Nebojíme se. Od roku 2008 máme do fotovoltaiky investováno celkem 1,4 miliardy korun. Když jsme viděli všechny změny, hned jsme přepočítávali, jestli po tom zatížení 26procentní daní na to klienti budou mít. A oni na to stále mají. Dokonce byli klienti, kteří řekli, že do projektu dají více svých zdrojů. Samozřejmě byli neradi, že jejich splácení se z osmi let musí prodloužit na patnáct. Je to fér, původně to měla být patnáctiletá investice.
* LN Proč vám připadají sluneční elektrárny jako perspektivní segment, do kterého je vhodné investovat?
Projekt fotovoltaiky se vyhodnocoval jako každý jiný projekt na zelené louce. Oproti jiným projektům byl jednodušší, výhodou byla garance státu na výkup energie za jistou cenu, pokud se projekt včas připojí. Je pravda, že ten trh se za tři roky zajímavě vyvinul. Na začátku, v roce 2008, projekty klientům vycházely tak, že se jim investice vrátí za patnáct let. Protože však ceny zařízení klesaly výrazněji než výkupní ceny, tak loni byli klienti, kteří byli schopni zaplatit tu elektrárnu za osm let.
* LN Při analýze situace na trhu muselo být jasné, že například nepřiměřeně vysoké výkupní ceny energie, které byly hlavním motivem investorů, narazí na odpor a budou se snižovat. Přesto vám investice do fotovoltaiky nepřipadaly rizikové?
Úplně bezrizikové to nebylo. Výkupní cena byla jedna věc, ale druhá, s tím spojená, byla, že ta elektrárna musí být včas připojena. Zažili jsme u některých klientů v letech 2008 a 2009, že nebyly komponenty. Spousta klientů počítala s tím, že postaví elektrárnu, připojí ji za těch třináct a něco, jaké byly výkupní ceny v roce 2009, a najednou nebyly panely. Bez panelů není elektrárna, nikdo ji nepřipojí. Hledalo se řešení, co se stane, když výkupní cena klesne. Naštěstí se to dalo kompenzovat třeba tím, že se řeklo dodavateli - nesplnil jsi termín dodávky, chceme slevu na pořízení -a tím se dalo vykompenzovat snížení výkupní ceny. Bezpečné to stále je do té míry, že máte známé investice, dají se dobře odhadnout náklady na provoz té investice, máte jistou danou výkupní cenu. A když ošetříte riziko fungování elektrárny, zbývá poslední riziko na straně odbytu, zda trh bude chtít kupovat energii. Zatím si myslím, že bude chtít kupovat.
* LN Postupoval stát v případě fotovoltaiky podle vašeho názoru průhledně?
Postup státu byl složitý. Stát zaspal a pak se snažil tu situaci hasit. Jak ustojí opatření, která přišla na konci loňského roku, to se teprve ukáže. Myslím si, že všechna opatření se měla dít dříve, pokud chtěl stát regulovat. Těžko ale hodnotit. Když se člověk podívá do jiných zemí, není to problém jen České republiky. Existují i podvody, například v Německu se vyskytly případy, že na jedné straně elektrárna proud odebírala ze sítě a na druhé straně jej beze změny do sítě předávala jako proud vygenerovaný fotovoltaickou elektrárnou.
* LN Hodlá některý váš klient žalovat stát kvůli změně podmínek pro fotovoltaické elektrárny?
Nemáme informace, že by některý náš klient o to usiloval. Není to pro ně příjemná situace, ale zatím se s tím chtějí všichni vypořádat, stát žalovat nechtějí.
* LN Je reálné, aby investoři do fotovoltaiky, hlavně ze zahraničí, uspěli v arbitrážích s Českem? Údajně chtějí 260 miliard korun...
Myslím, že ne. Stát zavedl daň. Daně může stát zavádět, jak chce. U jakékoli investice. Nehledě na to, že stát na začátku sliboval patnáctiletou návratnost investic. Tím budou právníci zastupující stát úspěšně argumentovat, protože stát sice zavedl daň, ale patnáctiletá návratnost investic je dodržena. Osobně si myslím, že nehrozí, že by stát v těchto arbitrážích prohrával.
* LN Bude se ale argumentovat, že stát zavedl nějaký byznys za určitých podmínek, a pak za pochodu ty podmínky změnil...
Řeknu jiný příklad. Leasing jako produkt kdysi fungoval jako půjčka, nebyl tedy zatížený daní z přidané hodnoty. Pak legislativa rozhodla, že se zavede DPH na leasingovou operaci, DPH z úroků. Ale ani jeden leasingový nájemce nežaloval stát, že mu leasing zdražil, že najednou změnil podmínky. Nebyly žádné žaloby, byla to daň. Myslím si, že s fotovoltaikou není jednoduché říci, kdo bude mít pravdu, rozhodnou to soudy.
* LN Od ledna se v Česku změnily podmínky poskytování leasingu, a řada společností uvedla, že s leasingem končí. Je to trend?
Já si nemyslím. Vyhodnotili jsme legislativu, která se týká soukromých osob a spotřebitelského financování, a náš leasingový produkt jsme upravili. Je tam větší informační povinnost ze strany leasingové společnosti, je to transparentnější a v neposlední řadě má klient možnost do čtrnácti dnů od operace odstoupit.
* LN Právě poslední podmínka vedla řadu leasingových společností k tomu, že své produkty omezily. Je možnost odstoupení od smlouvy nepřekonatelným rizikem?
Na trhu financování vozidel je dnes zhruba 80 procent financováno úvěrem. Tam může klient také odstoupit od úvěrové smlouvy. Pokud by k tomu došlo, vše je fajn, odstupujete od smlouvy, ale zaplaťte nám, co jsme vám půjčili. Kdyby na to náhodou klient neměl, jediná možnost je vzít ten automobil, prodat ho a zbytek dluhu chtít po klientovi. To je to jediné riziko, stejné pro leasing i pro úvěr. Takhle se na ten produkt díváme my, myslím, že i Škofin. A nevidíme důvod, proč říci, že nás leasing nezajímá. Když jsme vyhodnocovali minulý rok, zjistili jsme, že leasing si stále berou soukromé osoby i podnikatelé. Podle statistik leasingové asociace leasing loni dokonce meziročně vzrostl, přitom v minulosti, od roku 2007, klesal. Jsem přesvědčen, že leasing je bezpečnější produkt než úvěr. Při leasingu já vlastním aktivum a mohu s ním lépe pracovat v případě, kdy klient z nějakého důvodu nechce dostát svým závazkům. U úvěru, kdy aktivum vlastní klient, je to složitější, musím podstoupit spoustu právních úkonů, u leasingu je to jednodušší.
* LN Objem leasingu ale klesl...
Leasingový trh v uplynulých letech celkově klesal, firmy nahrazovaly pokles tím, že dělaly jiné produkty, půjčky a podobně. Loni trh opět klesl mírně, ale leasing jako produkt vzrostl. Myslím, že leasingové společnosti na základě zkušeností z let 2009 a 2010 si nyní říkají, že leasing jako produkt zase začíná být zajímavější.
* LN Například operativní leasing ale loni stagnoval...
Rostl finanční leasing, ten nejrozšířenější. Je pravda, že operativní leasing nebo leasing se servisem, používaný hlavně pro firemní automobilové parky, loni kupodivu stagnovaly, přitom v minulosti tyto typy stoupaly.
* LN Proč?
Pravděpodobně byl jedním z důvodů fakt, že kvůli krizi firmy pozastavily obnovu svých vozových parků, omezovaly výdaje za služby.
* LN Leasing nemovitostí dosáhl v roce 2007 objemu 12 miliard korun, loni jen dvou miliard. Má tento typ leasingu budoucnost?
S legislativní změnou na začátku roku 2008 leasing nemovitostí skončil. Zavedly se odpisové doby a zrušilo se leasingové odepisování. Financovat nemovitost leasingem, kdy by se splácení kvůli odpisům muselo natáhnout na třicet až padesát let, nedává smysl. Nemovitosti se proto financují normálním úvěrem se zástavou nemovitosti, ne leasingem.
* LN Jaká komodita je z hlediska leasingu perspektivní?
Myslím, že jednak to jsou automobily, počínaje osobními přes lehké užitkové vozy po kamiony a těžkou dopravní techniku. Roste objem potřebné přepravy, takže společnosti budou nakupovat. Další zajímavou oblastí je stále energetika. Je tady skupina fotovoltaických elektráren, které byly zainvestovány, ale protože byly relativně malé, tak majitelé neřešili financování a teprve nyní se o to začínají zajímat. To je bezpečná situace. Elektrárna je postavena, je připojena, tam nehrozí riziko. Dalším sektorem je vůbec energetika. Začínáme zvažovat financování jiných typů elektráren.
* LN Myslíte větrníky?
Větrné elektrárny ani ne, to jsme přenechali dceřiné společnosti, protože to je hodně spojené s nemovitostmi. Mám na mysli různé bioplynové elektrárny a podobné. Těžko lze říci, co je ještě zajímavé. Na základě našich zkušeností s klienty vidíme, že v každém sektoru jsou firmy, které z krize vyšly vítězně. Teď mají projekty, mají nasmlouvané nové kapacity, povedlo se jim získat zahraniční klienty, o které dlouhou dobu bojovaly, a potřebují investovat do technologií.
* LN Které společnosti?
Například jeden z našich hodně dobrých klientů, sídlící na Moravě, se zabývá obalovou technikou. Dnes, díky krizi, to vypadá, že získá desetinu světové produkce ve svém segmentu. Jedna investice tohoto klienta, to je čtvrt miliardy korun do strojů. Jiné firmy jsou z automobilového průmyslu. Další jsou z oblasti potravinářství. V každém segmentu se najde klient, který uměl využít té situace, kdy se kvůli krizi měnil trh. Naše společnost byla vždy univerzální, nebyla spojena s nějakou komoditou. Šli jsme spíše po klientech a po tom, co dělají, abychom pochopili, jak to dělají, abychom mohli posoudit, zda jim můžeme pomoci, či ne. Tím, že spolupracujeme s Raiffeisenbank, máme základnu pro financování velkou.
* LN Pokud mi s financováním nákupu nového auta pomůže leasingová společnost, ponechá si technický průkaz vozidla. Jak je zaručeno, že technický průkaz někdo nezneužije, že se nic nestane?
My negarantujeme, že se u nás nic nestane. To nikdo garantovat nemůže. Probereme s klientem rizika, která jsou spojena s používáním aktiva, vyžadujeme, aby si to pojistil. U aut řešíme ještě zabezpečení. Když si klient kupuje vůz, který je podle statistik náchylnější ke krádeži, tak s ním prodiskutujeme, jestli nechce lepší zabezpečení.
* LN Jaké komodity zahrnuje vaše portfolio?
Půjčujeme peníze na nákup aut, strojů, technologických zařízení. Financujeme zdravotnickou techniku, na ni máme asi sedmdesát smluv na zařízení v hodnotách sto tisíc i milionů korun. Jsme diverzifikovaní. V létě nám vydělávají sluneční elektrárny, v zimě, když nesvítí sluníčko, lanovky, lyžařská střediska.
* LN Které lyžařské centrum?
Například známé středisko Monínec, kousek od Prahy směrem na Benešov. Středisko vzniklo v roce 2008, mají tam narváno. Máme Dlouhé Stráně v Jeseníkách, tam je první šestisedačka v Česku. U Liberce nové středisko Obří sud.
* LN Bude se zvedat DPH, lidé se připravují na zdražování, nejsou investice do zábavy rizikové?
Stačí vyjet do Rakouska na hory a zjistíte, že tam je víc Čechů než Rakušanů. Lidi mají peníze. Nevím, jak je to možné, z makroekonomického hlediska to nedává smysl. Ale jsou tam a užívají si.
* LN Očekáváte letos růst leasingu?
Loni naše společnost udělala obchody za více než dvě miliardy korun, což představovalo meziroční nárůst osmdesát procent. Letos předpokládáme, že uděláme obchody za 2,2 miliardy korun. A bude to téměř všechno leasing, pouze pro financování osobních automobilů nabízíme také úvěry.
* LN Jak velké je vaše portfolio?
Zhruba pět miliard korun, letos očekáváme šest miliard. Zahrnuje auta, nákladní vozidla, autobusy, máme jachty, lodě, zimní střediska, výrobní technologie, máme dokonce i silo na severu Čech.
* LN Financovali jste i jachty v Toskánsku?
To ne, tak drahé jachty nemáme. Říkáme tomu jachty, ale ta nejdražší, pokud se pamatuji, stála devět milionů korun, nic velkého.
* LN Udržíte loňské prvenství?
Naším cílem nikdy nebylo být největší na trhu, ale být ziskoví podle čekávání. Mohu být největší, když budu prodávat peníze levně. My ale řadu obchodů nechtěli dělat, protože ziskovost transakce nebyla dostatečná.
* LN Co je zisk podle očekávání?
Naším očekáváním je výnosnost nejméně deset procent. Naše základní jmění je padesát milionů, měli bychom tedy mít pět milionů zisku ročně. Proto se snažíme vyhledávat nové příležitosti, vyvíjíme se. Spousta věcí se dnes rychle mění. Když se firma přestane vyvíjet, jednoho dne se probudí a zjistí, že svět se vyvinul bez ní.
***
Finančník Rastislav Kereškéni (46) Od roku 2006 v čele společnosti Raiffeisen - Leasing hledá obchody, které vynesou více než desetiprocentní zisk. Dříve pracoval ve firmách CitiLeasing, GE Capital Leasing nebo ŠkoFIN. Vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na ČVUT v Praze, titul MBA získal na Sheffield Hallam University.
Úlohou šéfa je rozvíjet firmu, hledat nové příležitosti. Když se firma přestane vyvíjet, jednoho dne se probudí a zjistí, že svět se vyvinul bez ní.
Stát sice zavedl na fotovoltaiku daň, ale patnáctiletá návratnost investic je dodržena. Nehrozí, že by stát v těchto arbitrážích prohrával. Rozhodne ale soud.
