Úctyhodný počet pražských hřbitovů, kterých je na území hlavního města více než sedmdesát, nestačí. Správa pražských hřbitovů nyní začíná využívat i rezervních sousedních pozemků, které prozíraví předkové při zakládání hřbitovů pořídili.
Přibližně 20 tisíc nových hrobových míst vznikne na Chodově. "Jedná se o pozemek od Pozemkového fondu ČR o rozloze takřka deset hektarů," sdělil ředitel Správy pražských hřbitovů Vojtěch Grametbauer. Další hrobová místa vzniknou rozšířením libeňského, hloubětínského a vršovického hřbitova. Magistrát nynější desetiletí označil jako dobu obnovy pražských hřbitovů. Ročně město věnuje na úpravu, rekonstrukci a rozšiřování pražských hřbitovů kolem 40 milionů korun. A díky tomu se tedy nemůže stát, že nebudou žádná volná pietní místa.
Téměř na každém pražském hřbitově přesto lze najít i chátrající hroby. Přenechat je ale nelze. Byly totiž pronajaty před mnoha lety na takzvaně věčné časy.
Lidé nelitují peněz na hrobky Současně je ale patrný i jiný trend: v poslední době si Pražané začínají na honosnosti a vzhledu hrobů svých předků zakládat.
Podle náměstkyně ředitele Správy pražských hřbitovů Zdeny Dvořákové přicházejí znovu do módy kaplové hrobky. To bylo za minulého režimu něco nevídaného. "Jednoznačně stoupá zájem o kaplové hrobky. A není to jen otázka peněz," podotkla Dvořáková. Je sice faktem, že ne příliš majetní lidé volí spíš možnost uložit ostatky do urnového háje nebo rozptyl. Ale zájem o kaplové hrobky souvisí i s rostoucími nároky na služby a může být i odrazem kulturní vyspělosti národa.
Největší hrobkou na území města je Lannova hrobka na Olšanských hřbitovech. Vojtěch Lanna, zakladatel říční plavby v Čechách, byl mecenášem umění. " Je to krásná hrobka, ale soukromá. Málokdy u ní někoho vidíte, Lannovi potomci, pokud vím, žijí někde v zahraničí," dodala Dvořáková. Přitom v době Dušiček projde denně Olšanskými hřbitovy na 30 tisíc lidí.
Ale i v dřívějších dobách si honosné funerální plastiky od Myslbeka, Mánesa nebo Prachnera nemohl dovolit pořídit každý. Byly to zejména nadace, ale i bohatí pražští bankéři a průmyslníci. Ti většinou chtěli vlastní bustu. Vzácná díla z bronzu, pískovce a mramoru nyní lákají zloděje.
To byl ostatně jeden z důvodů, proč byl znepřístupněn Malostranský hřbitov v Košířích, prohlášený za kulturní památku. Už delší dobu se tam nepohřbívá, navštívit ho lze jen po předchozí domluvě. Návštěva hřbitova by přitom podle Grametbauera měla vést lidi k tichému zamyšlení na téma, že rubáš nemá kapsy. Nelze tedy nic do něj dát.
Přibližně 20 tisíc nových hrobových míst vznikne na Chodově. "Jedná se o pozemek od Pozemkového fondu ČR o rozloze takřka deset hektarů," sdělil ředitel Správy pražských hřbitovů Vojtěch Grametbauer. Další hrobová místa vzniknou rozšířením libeňského, hloubětínského a vršovického hřbitova. Magistrát nynější desetiletí označil jako dobu obnovy pražských hřbitovů. Ročně město věnuje na úpravu, rekonstrukci a rozšiřování pražských hřbitovů kolem 40 milionů korun. A díky tomu se tedy nemůže stát, že nebudou žádná volná pietní místa.
Téměř na každém pražském hřbitově přesto lze najít i chátrající hroby. Přenechat je ale nelze. Byly totiž pronajaty před mnoha lety na takzvaně věčné časy.
Lidé nelitují peněz na hrobky Současně je ale patrný i jiný trend: v poslední době si Pražané začínají na honosnosti a vzhledu hrobů svých předků zakládat.
Podle náměstkyně ředitele Správy pražských hřbitovů Zdeny Dvořákové přicházejí znovu do módy kaplové hrobky. To bylo za minulého režimu něco nevídaného. "Jednoznačně stoupá zájem o kaplové hrobky. A není to jen otázka peněz," podotkla Dvořáková. Je sice faktem, že ne příliš majetní lidé volí spíš možnost uložit ostatky do urnového háje nebo rozptyl. Ale zájem o kaplové hrobky souvisí i s rostoucími nároky na služby a může být i odrazem kulturní vyspělosti národa.
Největší hrobkou na území města je Lannova hrobka na Olšanských hřbitovech. Vojtěch Lanna, zakladatel říční plavby v Čechách, byl mecenášem umění. " Je to krásná hrobka, ale soukromá. Málokdy u ní někoho vidíte, Lannovi potomci, pokud vím, žijí někde v zahraničí," dodala Dvořáková. Přitom v době Dušiček projde denně Olšanskými hřbitovy na 30 tisíc lidí.
Ale i v dřívějších dobách si honosné funerální plastiky od Myslbeka, Mánesa nebo Prachnera nemohl dovolit pořídit každý. Byly to zejména nadace, ale i bohatí pražští bankéři a průmyslníci. Ti většinou chtěli vlastní bustu. Vzácná díla z bronzu, pískovce a mramoru nyní lákají zloděje.
To byl ostatně jeden z důvodů, proč byl znepřístupněn Malostranský hřbitov v Košířích, prohlášený za kulturní památku. Už delší dobu se tam nepohřbívá, navštívit ho lze jen po předchozí domluvě. Návštěva hřbitova by přitom podle Grametbauera měla vést lidi k tichému zamyšlení na téma, že rubáš nemá kapsy. Nelze tedy nic do něj dát.
