V OKD loni nezemřel při práci žádný horník, stalo se tak podruhé v historii

Chattová uvedla, že bezpečnosti práce přikládá firma dlouhodobě maximální prioritu. „Nepřetržitě se snažíme o zlepšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v OKD. Zaměstnanci pravidelně procházejí bezpečnostním školením, které vyplývá z řídících aktů organizace i platné legislativy,“ uvedla mluvčí. Dodala, že právě za bezpečnost v hornictví dostal podnik za rok 2019 cenu Zlatý Permon.

Moravskoslezský kraj vidí budoucnost v modernizaci šachet OKD

OKD v současnosti těží černé uhlí na Karvinsku ve čtyřech dolech: ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. V dolech ČSA a Darkov firma těžbu za dva měsíce ukončí, ve zbývajících dvou se má těžit do konce příštího roku.

Počet zaměstnanců v dolech neustále klesá. V roce 1990 OKD zaměstnávaly 104 000 lidí, pak přišlo postupné uzavírání neefektivních provozů a propouštění. V roce 1992 měly OKD přes 72 000 zaměstnanců, o dva roky později zhruba 50 000. Na konci loňského roku pracovalo v dolech i se zaměstnanci dodavatelských firem přibližně 7000 lidí.

V předchozích letech v podniku každý rok zemřeli vždy nejméně dva lidé. Dvěma letům bez smrtelných úrazů přecházel naopak rok, který byl za dlouhou dobu nejtragičtější: při prosincovém výbuchu v roce 2018 přišlo o život 13 havířů a deset jich utrpělo zranění. Horší neštěstí se v OKD stalo naposledy roku 1990, kdy v Dole 1. máj v Karviné při výbuchu s následným požárem zemřelo 30 horníků.

Nejhorší neštěstí v historii OKD se stalo v roce 1961 v Dole Dukla v Havířově, kde při požáru, jejž způsobil omylem spuštěný pásový dopravník, zemřelo 108 horníků. Nejvíce obětí v celé historii těžby černého uhlí v ostravsko-karvinském revíru má na svém kontě série výbuchů při trhacích pracích v dole hraběte Františka Larische-Mönnicha v Karviné v roce 1894, tehdy zahynulo 235 horníků.

Státní příspěvek propuštěným zaměstnancům OKD mimo horníků klesne ze 7000 na 5300 korun měsíčně

Ještě před 20 lety umíralo v OKD ročně okolo deseti lidí. Klesající počet smrtelných úrazů je důsledkem poklesu těžby a počtu horníků v dolech, ale i zdokonalující se prevence a bezpečnostních opatření. Například otřesům v dolech, které životy horníků pod zemí ohrožují, ale podle odborníků úplně zabránit nelze, a rizika tak s sebou hornické povolání nese stále.