KARVINÁ Další dva lidé zahynuli včera v dolech pod Karvinou. Horníci připravovali v šachtě 9. květen patřící k dolu Darkov odstranění porubu, kde už se netěží.
Oba havíři přitom patřili ke zkušeným zaměstnancům – působili také jako báňští záchranáři, kteří se podílejí na likvidaci porubu.
Muže našli v bezvědomí jejich kolegové před devátou hodinou dopolední, přivolaní záchranáři je už nedokázali oživit. O příčinách neštěstí zatím Ostravsko-karvinské doly neposkytly žádné podrobné informace, podle neoficiálních informací v okolí nedošlo k žádným otřesům. Okolnosti vyšetřuje odborná komise složená ze zástupců Obvodního báňského úřadu v Ostravě, vedení Dolu Darkov, společnosti OKD a odborářů.
Po neštěstí v dolech provoz nezastavili Mluvčí společnosti OKD Vladislav Sobol dodal, že těžba v činných oblastech dolu pokračuje bez omezení. Horníkům ani dalším pracovníkům šachty prý nehrozí žádné nebezpečí. Mrtví havíři se navíc podle dostupných informací pohybovali v částech dolu, kde se již běžně netěží.
Počet mrtvých v Ostravsko-karvinských dolech letos dohnal čísla za celý předchozí rok. Pracovnímu úrazu podlehl v lednu horník v Dole Paskov, o měsíc později zemřel při práci horník v Dole Lazy. V únoru také zranil tři horníky vznícený důlní plyn v Dolu ČSM na Karvinsku, neštěstí ale přežili. Součet mrtvých je tedy stejný jako loni, kdy zemřeli v podzemí čtyři muži – například třiapadesátiletý horník, na něhož v Dole ČSM spadla výztuž stropu, nebo čtyřicetiletý horník, kterého rozdrtila automatická vrata. V celé republice loni podle údajů báňského úřadu zemřelo celkem šest horníků nebo pracovníků v lomech. Nejrizikovější situace je právě na severu Moravy, kde jsou také největší činné doly.
Nejtragičtější rok v historii nastal před 91 lety Počet smrtelných úrazů v Česku je nízký, srovnáme-li ho s Ukrajinou, Ruskem nebo Čínou, které patří k největším producentům uhlí. Důlním neštěstím, jejichž příčinou byly nejčastěji závaly a výbuchy metanu, padly v těchto zemích za oběť stovky lidí a také mezinárodní organizace poukazují na to, že zejména v čínských dolech často porušují základní principy bezpečnosti práce v honbě za nejvyšší výtěžností dolů.
Podobně tomu bylo v ČR v minulém století – například v roce 1917 zemřelo v českých a moravských dolech 262 horníků, o 16 let později si práce v dolech vyžádala téměř osm desítek mrtvých. Tehdy však na území republiky fungovalo více dolů, které jsou již nyní mimo provoz, lze mezi ně započíst například Rosicko-oslavanský revír.
Nejtragičtější tuzemský případ z posledních let pochází z roku 2004, kdy sedm horníků zahynulo při otřesu na Dole Lazy.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
