Údaj koresponduje se skutečností, že u obou pohlaví roste zastoupení rozvedených, které je v Praze vyšší, než činí celorepublikový průměr. Vyplývá to z aktuálních výsledků sčítání lidu v jednotlivých krajích, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.
V hlavním městě v současnosti žije historicky největší počet obyvatel -
1 272 690. Počet obyvatel se zvýšil o 104 tisíce, avšak na růstu se podíleli pouze cizinci, jejichž zastoupení se v pražské populaci zvýšilo z 3 procent na 14 procent. V Praze žije čtyřicet procent všech cizinců v Česku. Největší skupinu tvoří Ukrajinci, Rusové a Slováci.
Nejstarší populace
Zatímco celkový počet obyvatel se v Praze od roku 2001 zvýšil o 8,9 procenta, počet dětí do 15 let vzrostl jen o 3,5 procenta. To přispělo k potvrzení historické tradice, že Praha má nejstarší populaci v republice. Na 100 seniorů nad 64 let připadá v současnosti 77 dětí do 15 let.
ČTĚTE TAKÉ: |
V hlavním městě má téměř čtvrtina obyvatel vysokoškolský titul, což je nejvíce v zemi. Nejčastějším vzděláním je u Pražanů středoškolské s maturitou, v ostatních krajích je nejčastější střední vzdělání bez maturity.
Lidé si více byty kupují
Co se týče bydlení, podle předběžných výsledků je v Praze téměř 90 tisíc obydlených domů, přičemž bytové domy tvoří podíl 36,1 procenta a rodinné domy 61,4 procenta. V bytových domech se pak nachází na téměř půl milionu obydlených bytů.
Změnou oproti roku 2001 je, že zatímco tehdy bylo nejvíce bytů nájemních, nyní už je více bytů v osobním vlastnictví.
Jak dopadlo celorepublikové sčítání? |
V Praze je dále nejméně nepracujících ze všech krajů, což je podle statistiků dáno tím, že je ve městě jednak málo dětí do 15 let a celá řada seniorů přes svůj věk ještě pracuje. Potvrdil se také nízký podíl nezaměstnaných.
Nevěřící Pražané
V otázce víry využila řada Pražanů, stejně jako mnozí lidé v ostatních krajích, možnost neodpovídat. Kolonku ve sčítacícm archu nevyplnila téměř polovina obyvatel hlavního města.
Z těch, kteří odpověděli, je 66 procent lidí nevěřících, 14 procent věřících bez přihlášení se k určité církvi nebo náboženství a 20 procent se přihlásilo ke konkrétní víře, přičemž nejvíce z nich k římskokatolické církvi.
Jak poznamenali statistici, počet nevěřících se oproti roku 2001 snížil. Tehdy se do této skupiny zařadilo 73 procent lidí. Na druhou stranu ale tehdy byl výrazně menší podíl těch, kteří otázku víry vůbec nezodpověděli.
