Ukázalo se, že většině obyvatel metropolí vyhovuje městský způsob života, a neuvažují o tom, že by se stěhovali jinam.
V metropoli si totiž připadají svobodní a užívají si takřka neomezených možností, jak se seznamovat a navazovat nová přátelství.
Praha se podobá Paříži
V tomto směru se Pražané nijak moc neliší od Newyorčanů. Prahu s New Yorkem spojuje právě nadprůměrná spokojenost s touto stránkou městského způsobu života. Jako největší pozitivum života ve městě uvedlo průměrně 72 procent obyvatel metropolí právě to, že v nich lze snadno navazovat známosti. V New Yorku ještě víc (78 procent), v Praze 76 procent. Život Pražanů se v některých aspektech moc neliší ani od toho pařížského. Stejně jako Pařížané oceňují pocit svobody, který jim život ve městě dává (88 procent dotázaných). Rubem svobody ale je, že ne každý si jí prý může užívat. Pražané se shodují s Pařížany v tom, že podmínkou dobrého života v jejich městě je „velmi vysoký výdělek“ (87 procent). Za dražší město považují „své“ metropole už jen Londýňané (88 procent) a Newyorčané (91). Bonita je naopak nedůležitá pro polovinu Berlíňanů. Hlavní město Německa navíc jeho obyvatelé na rozdíl od většiny ostatních metropolí vnímají jako levné město.
Šťastní lidé
Praha naopak zaostává za Paříží v dalším hodnocení: nakolik je „jejich“ město přátelské vůči životnímu prostředí. To je důležité pro 93 procent Pařížanů, ale zajímá to jen 73 procent Pražanů, což je mírně pod průměrem. Překvapením je, že Pražané jsou relativně šťastní lidé. Jen 31 procent z nich prý přepadají pocity sklíčenosti, osamělosti, úzkosti a anonymity. To jsou přitom nejvýraznější negativa života ve velkém městě.
