Střídání stráží z Hradčanského náměstí sledovalo několik desítek lidí, zčásti politiků, kteří přišli položit věnce k soše Tomáše Garrigua Masaryka.
  |
Střídání stráže zahájil příchod členů Hudby Hradní stráže ve slavnostních červených uniformách. Po nich následoval příjezd policejního doprovodu na motocyklech BMW s blikajícími světly. Členové nastupující Hradní stráže převzali od končících kolegů standartu prezidenta ČR a střídaní zakončila státní hymna, kterou zazpíval sólista Hudby Hradní stráže František Zahradníček.
První jednotka, která střežila sídlo československého prezidenta, byla zřízena 7. prosince 1918. Nejprve Pražský hrad po vzniku Československa střežili sokolové, později je vystřídali legionáři. Za druhé světové války byla stráž zrušena a její úkoly plnilo vládní vojsko. Krátce byla Hradní stráž obnovena v letech 1945 až 1948. Po komunistickém převratu ale její úkoly převzal útvar Sboru národní bezpečnosti, stráž přišla o své výsadní postavení a stala se víceméně symbolickou jednotkou k plnění reprezentačních úkolů.
Slavnostní střídání Hradní stráže u příležitosti státního svátku 28. října. pic.twitter.com/uDuYyVVN6a
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) October 28, 2020
Tradice Hradní stráže byla obnovena až po roce 1989 s nástupem prezidenta Václava Havla na Hrad. Od roku 2004 se Hradní stráž po 50 letech stala opět profesionálním útvarem. V roce 1990 příslušníci Hradní stráže představili veřejnosti nový ceremoniál slavnostního střídání stráží s hudebním doprovodem a rovněž nové služební i reprezentační uniformy, které vzešly z dílny filmového výtvarníka a malíře Theodora Pištěka.
Hradní stráž je jednou ze tří složek českých ozbrojených sil, a to vedle armády a Vojenské kanceláře prezidenta republiky (VKPR). Podřízena je náčelníkovi hradní vojenské kanceláře. Tvoří ji přes 700 zaměstnanců, většinou vojáků, ale pracují v ní i civilní zaměstnanci. Za úkol má nejen vnější ostrahu areálu Pražského hradu, ale i hlídání lánského zámku. Vojáci Hradní stráže se jako čestná stráž účastní i reprezentačních a protokolárních aktů, které souvisí s výkony pravomocí prezidenta, tedy třeba jmenování vlády či uvítání státních návštěv. Zájemci o službu u Hradní stráže musí splňovat řadu nadstandardních požadavků, včetně například předepsané výšky, nesmějí mít vousy a tetování. Musí projít přísnějšími psychotesty, mít výborný zdravotní stav i dobrou fyzickou zdatnost.
