Převzít národní tým? Jsem připraven, byla by to pro mě obrovská čest, přiznává František Straka. Kdyby tu šanci dostal, udělá prý maximum. Po posledních vystoupeních české reprezentace se její vyhlídky na postup na světový šampionát výrazně zmenšily.
* LN I v médiích v některých případech hráčům po prohraném zápase doporučují, aby si vše šli společně vyříkat do hospody u piva. Že to může vyčistit atmosféru. Kde je rozdíl ve vyříkání si věcí u piva a nočním tahu šestice fotbalových reprezentantů?
My, když já jsem hrál, tak jsme si samozřejmě také museli určité věci vyříkat. Hlavně když se nám nedařilo. Probrat důvody, proč jsme se dostali z té vítězné vlny na vlnu, kdy se nám nedařilo, ať už z jakéhokoli důvodu. Určitě jsme také měli chuť si to mezi sebou vyříkat, chuť každopádně si říct určité názory, které jsou důležité. Ale všechno mělo svoji míru. Je pravda, že dnes jsou fotbalisti postaveni do úplně jiné role, člověk se na ně dneska kouká úplně jinak. Dneska jsou to, dá se říct, veřejní činitelé.
* LN To jste byli i vy, když jste reprezentovali, ne?
Samozřejmě, ale jak říkám, my jsme věděli přesně, kde máme tu míru, ale hlavně kdy si posedět, jak si posedět, to všechno musí mít svoji formu. I my jsme si rádi šli posedět nejenom po vítězném zápase, ale i po porážkách, je to nesmírně důležité. Ale musí to mít tu formu.
* LN Tím, že si byli vyříkat porážku, se hájil bývalý kapitán Tomáš Ujfaluši. Kde tedy forma „vyříkávání si“ končí? U prostitutek, nebo kamarádek, jak hráči tvrdí?
Jestliže Tomáš říká, že si to šli všichni vyříkat, tak je to naprosto v pořádku, tak by to asi i mělo být. Ale jestliže ten tým táhne opravdu za jeden provaz a ten tým opravdu je sjednocený, tak by tam měl být celý mančaft. Takže i z tohohle pohledu tam bylo akorát několik hráčů. Já bych to nechtěl nějak víc komentovat. Ta otázka by měla směřovat asi hlavně k hráčům, co tam byli, a hlavně na teď už bývalého kapitána, aby opravdu řekl, proč tam nebyli ostatní hráči, proč tam nebyl celý mančaft.
* LN Na druhé straně je pravda, že se večírek konal až po ukončení reprezentační akce. Nemohou si fotbalisté ve svém volnu dělat, co chtějí?
Jestliže hráč už opustil národní tým, tak už za něj národní tým nemá zodpovědnost. Víceméně už za něj zase zodpovídá klub a on sám zodpovídá za sebe tak, aby, když se něco stane, ten klub nepoškozoval. To jsou všechno velice citlivé záležitosti. Jestliže hráči opustili národní tým a byli řádně odhlášeni ze soustředění, tak si můžou vyrazit, kam chtějí. To je jedna věc. Druhá věc je, že jsou to veřejně činné osoby, jsou to neskutečné vzory pro mladé kluky. A jestliže pak přijde takováhle situace, tak je to určitě velice špatné. To se nemůže stát. Je problém nejenom to, že po takovémto utkání, po takovémto dvojutkání fanoušek trpí, celý náš národ trpí. Jsme malý národ, který ale i přesto, si myslím, produkuje hodně talentů. A jestliže tímhle způsobem přicházíme o pověst, jestliže tímto způsobem máme přicházet o dobrý cit k tomu, že dokážeme vychovávat talenty, tak je to špatné, to se nesmí stát. Já sám si nedovedu představit, že když ve středu hrajeme takhle důležité utkání proti Slovensku a vím, že mám v sobotu, respektive v neděli povinnosti v klubu, tak je přece nemožné, abyste někde vysedával do půl sedmé do rána v nějaké knajpě, ať už jste z reprezentace odhlášen, anebo ne. Vždyť v sobotu musíte podat kvalitní výkon. To přece nejde, to je neprofesionální.
* LN Byla-li ale pitka po skončení reprezentační akce, je adekvátní celou šestici ihned vyloučit z týmu?
To všechno záleží na výkonném výboru ČMFS, ale určitě se toto nedá přehlédnout. Hráči reprezentují zem. Jde o národní hrdost. A když přijde tenhle trest, tak se musí respektovat. Radek Kováč si jako jediný dokázal nasypat popel na hlavu a jasně řekl: My jsme tam neměli být. Jako jediný z nich.
* LN Sice se mluví především o večírku, není ale větší průšvih, že hráči na hřišti pořádně nebojovali, že do hry nedali srdce? Čím to podle vás je? Jsou to už jen primadony, které si jezdí odpočinout do reprezentace z klubů a nedávají tomu všechno?
Já bych každopádně nechtěl nikoho nazývat primadonou, to se určitě nehodí. My si musíme všichni uvědomit, že jestliže chci reprezentovat naši republiku, tak sem nesmím jezdit z povinnosti, jestliže chci něčeho dosáhnout, tak to mužstvo musí šlapat jako kolektiv. Když jde tým na hřiště, tak ze sebe musí něco vyzařovat, musíme chtít ukázat soupeři, že jsme morálně úplně někde jinde. Já jsem ten dojem neměl hlavně v prvním utkání proti Slovinsku. Tvrdím jednu věc: jestliže se chceš rvát za národní tým, jestliže chceš potit dres za národní tým, tak sem nejezdi z povinnosti a udělej všechno pro to, abys odvedl dobrou práci. To fanoušek pozná a je na to velice citlivý.
* LN Když člověk vidí některé hráče ve svých zahraničních klubech, dřou nadoraz. Jak je možné, že to nedělají v národním týmu?
Myslím, že to je otázka hráčů samotných. Jestliže se stává reprezentace určitou povinností, tak ztrácíte tu hladovost a něco, co vás neustále hnalo vpřed. Já si vzpomínám na nás, když jsme měli kvalifikaci před mistrovstvím světa 1990 v Itálii, to byli všichni skutečně hladoví. My jsme se rvali do poslední minuty jen abychom se tam dostali. To je všechno spojené s tím hladem, to je spojené i s trenéry. My jsme si neskutečným způsobem vážili toho, že jsme měli takové velikány, jako byl pan Ježek a pan Vengloš, to byl neskutečně vyrovnaný tandem. Byli tam Ivan Hašek, Standa Griga, Tomáš Skuhravý. Ti všichni strašně moc chtěli. My teď musíme mít lídry na hřišti, protože lídr táhne tým i v situacích, jako jsou dnes. Ta situace je opravdu velice kritická, ale ještě není beznadějná.
* LN Zmínil jste trenéry Ježka s Venglošem. Jejich renomé Petr Rada rozhodně nedosahuje. Co ale může trenér udělat, aby hráči na hřišti opravdu nechali všechno? Jak může z hráčů to lídrovství dostat?
Podle mého názoru nastává určitá situace, kterou si všichni musí uvědomit, a to určitá generační obměna. A nezlobte se na mě, my už nemáme Pavla Nedvěda, nemáme Honzu Kollera, nemáme Karla Poborského, Tomáš Rosický je dlouhodobě zraněný, nikdo neví, jestli bude ještě hrát, nebo ne. Momentálně nám opravdu chybí ti lídři a my potřebujeme čas, aby nám určitá generace, ať už doma, nebo venku, vyzrála v osobnosti, které nám pak potáhnou národní tým.
* LN Zatím je ale nemáme. Co tedy může udělat trenér, aby hráči bojovali naplno?
Trenér, který přijde, se musí obklopit lidmi, kteří s ním absolutně budou sdílet jeho filozofii. Musí to být lidé, kteří jsou loajální a přitom mají i autoritu mezi hráči. Zároveň trenér potřebuje skupinu hráčů, která potáhne totálně za ním. Teď už nejde o to, mluvit a říkat si, co by mělo být, co bychom měli udělat. Teď musí přijít činy. Trenér k tomu potřebuje hráče, kteří budou schopni na hřišti odevzdávat maximum. Aby to i fanoušek vnímal. Musíme obměnit kádr a dát příležitosti mladým hráčům, aby pomalu vyzráli. Třeba i za cenu toho, že se nepodaří udělat zázrak a postoupit, protože už kvalifikaci nemáme ve svých rukách. I kdybychom všechno vyhráli, tak se může stát, že na mistrovství světa do Jižní Afriky nepojedeme.
* LN Takže je lepší tuto kvalifikaci prostě odpískat a stavět nový tým?
Odpískat asi určitě ne, jestliže ta šance žije, tak ji musíte využít. Ostatní podle mého názoru také klopýtnou. Ptal jste se, co by měl trenér udělat. Já to vidím tak, že se trenér potřebuje obklopit hráči, kteří za ním pošlapou.
* LNA vidíte hráče, kteří by to mohli být? Třeba ti se stříbrem z mistrovství světa dvacetiletých?
Nechtěl bych teď tady někoho jmenovat, to by bylo nefér. Ale myslím, že máme určitou generaci hráčů, která má veliké know-how, která by mohla dozrát. A jsou tu i někteří hráči třeba i v určitém pokročilém věku, kteří by lídry mohli být. Akorát - ať už z jakéhokoli důvodu - je třeba opomíjíme.
* LN Po vyřazení tří útočníků z kádru se nabízí nazpět Jan Koller, že by pomohl. Je to podle vás řešení?
I to svědčí o nějakém charakteru. Vy vidíte, že Honza Koller je neskutečný srdcař, že má zájem pomoci. Lze sáhnout i po hráčích z naší ligy, kteří mají obrovskou zkušenost. Kteří třeba už nechtěli reprezentovat, a najednou se nabízí, že by pomohli. Zároveň je i otázka, zda tolerovat hráče, kteří třeba nehrají pravidelně v ligách. Zda raději nesáhnout k nám do ligy. Vždyť tu máme hráče, kteří už prošli zahraničními ligami.
* LN Myslíte například Tomáše Řepku? Nejen podle deníku Sport je nejlepším obráncem ligy...
Já jsem se o Tomáši Řepkovi x-krát zmiňoval. Nakonec jsem to dostával ze všech stran, že jsem sparťan a že preferuji Řepku. Tady ale vůbec nejde o to, jestli jsem sparťan, nebo ne. Když trenér přijde k národnímu týmu, tak z něj klubismus automaticky odpadá. Tady jde o zájem nás všech. A jestli má tedy Tomáš Řepka výkonnost... A nejen on, jestli má výkonnost Brabec, který hrál ruskou ligu a je to lídr, je to kapitán Slavie, mistr ligy, který dokáže táhnout mančaft, tak proč těm klukům nedat v této situaci šanci? To jsou právě ti hráči, kteří mi v tu chvíli můžou pomoct. Ne ti, kteří za národní tým hrát nechtějí. Já vám dám jenom jeden příklad: jsem přesvědčen, že kdyby nebyl Pavel Nedvěd na barážových zápasech proti Norsku, tak jsme nepostoupili na mistrovství světa. A to je přesně to, kdy trenér musí umět zareagovat na situaci a nenechat se ovlivnit něčím, nějakými tlaky. I když je tlak někdy až brutální.
* LN Uměl těm tlakům čelit Petr Rada? Měl na svůj post vůbec schopnosti?
Neptejte se mě na Petra Radu. Já vám odpovídám sám za sebe. Jestli se chcete zeptat, zeptejte se Petra vy sami. Mně nepřísluší, abych hodnotil Petra Radu. Já vám říkám svoje vize, svůj názor.
* LN Právě o vás se nyní mluví jako o jednom z kandidátů na post reprezentačního kouče. Vzal byste ten post?
Mě velice, velice moc těší, že mě veřejnost takhle vnímá, že bych dokázal našemu národnímu týmu pomoct. Kdybych tu šanci dostal, tak můžu slíbit našemu národu, že udělám maximum, co bude v mých silách. Vím, co bych dělal. Momentálně bych nechtěl své vize ventilovat prostřednictvím novin. Uvidíme, jak to dopadne.
* LN Už vás někdo oficiálně oslovil s nabídkou, nebo je to jen v rovině mediálních spekulací?
Žádný kontakt jsem nedostal ani oficiálně, ani neoficiálně. Já tohle všechno vnímám prostřednictvím médií a svých kamarádů, kteří mi samozřejmě i třeba telefonují: Fando, Fando, strašně moc ti držíme palce, máš šanci jít do národního týmu. Já si toho strašně moc vážím. Ti, co mě znají i jako hráče, vědí, že by to pro mě byla obrovská čest. Jsem připraven.
* LN Váš bývalý spoluhráč a, předpokládám, i kamarád Ivan Hašek, o kterém se v této souvislosti mluví už poněkolikáté, dosud jasně neřekl, zda by chtěl být trenérem, nebo šéfem svazu. Je to podle vás od něj fér?
Nerad bych někoho komentoval. Ivan Hašek ať se rozhodne svobodně, pro co chce, jestli chce dělat prezidenta fotbalového svazu, anebo národní tým, to je jeho svobodná volba. Jestliže náš národ má ikonu jménem Ivan Hašek, tak to musíme všichni respektovat a víc bych to komentovat nechtěl. Ivan Hašek má zatím platnou smlouvu. A myslím, že v pravý čas řekne, co bude dělat. Myslím, že Ivan, ať už bude na poli prezidentském, anebo trenérském, tak je to ten absolutně správný typ, který by to opravdu mohl rozhýbat.
* LN Neocitnul se český fotbal v začarovaném kruhu? Kluby se nedostávají do evropských pohárů, tím pádem v lize nejsou peníze, a tak se každý jen trochu slušný hráč musí prodat ven. Jak ten kruh lze vůbec prolomit?
Je to spojené a vrchol by měl být v reprezentaci. Podívejte se, my, když se nekvalifikujeme na mistrovství světa do Jižní Afriky, tak je to zhruba 200 až 250 milionů korun pro český fotbal. Dovedete si představit, co je to za číslo? A teď si tady opravdu všichni musí uvědomit, když se nekvalifikujeme, tak ty peníze nám budou chybět. Tady je právě důležité, abychom i vychovávali. Abychom jako reprezentace pomáhali klubům, poněvadž ten hráč, když se nám zviditelní v reprezentaci, tak zároveň je i přínosem pro ten klub. Proto zřejmě nastalo určité období, kdy bychom měli dávat šanci mladým. Člověk se nesmí bát dát šanci mladým a ukázat je na mezinárodní scéně. Poněvadž v zájmu reprezentace zároveň je, aby i naše kluby z toho profitovaly. To není jenom o tom, že přijde nějaký trenér a dělá si jméno. Tady jde přece o nás, tady jde o celý český fotbal. A v tomhle úhlu pohledu si myslím, že je správné, aby i mladá generace ve správném momentě dostala šanci. Aby i kluby věděly, že reprezentace opravdu chce a má zájem na spolupráci.
* LN Před časem jste málem kandidoval do Senátu za KDU-ČSL. Sledujete ještě politiku? Co například říkáte právě na lidovou stranu, jejíž předseda Jiří Čunek podepsal dohodu o vzniku nové vlády a pak proti dohodě ve straně bojoval?
To zase jenom něco ukazuje. Ale já dal od politiky ruce pryč. Jak říkám, to není moje parketa, tam jsem se hodně, hodně spálil. Já jsem vše respektoval tak, jak to dopadlo. Po obstrukcích, které tady se mnou někteří chtěli dělat, to opravdu nemělo cenu. Ale dál držím určitým lidem opravdu palce. To je hlavně Míra Kalousek, poněvadž si myslím, že je to schopný ekonom a má určitě něco do sebe.
ROZHOVOR TÝDNE František Straka S FOTBALOVÝM TRENÉREM HOVOŘIL Petr Kolář
