MOSKVA/PRAHA To, na co odborníci upozorňují již několik dnů, přiznaly ruské úřady teprve včera. Požáry zachvátily lesy v oblastech, kde po havárii v Černobylské atomové elektrárně v roce 1986 spadla radioaktivní oblaka.
Ruští ekologové varují, že dým z požárů zuřících v oblastech zasažených radioaktivním spadem se může „díky“ větru začít nekontrolovaně šířit. Ruská oficiální místa zatím nabádají nepřeceňovat nebezpečí a nepodléhat panice. I nadále ale tvrdí, že situace je pod kontrolou. Gubernátor Brjanské oblasti Nikolaj Denin sice fakt požárů v „černobylských lesích“ potvrdil, ale zdůraznil, že nejsou rozsáhlé.
Požáry, které především v evropské části Ruska zuří už řadu dnů, zachvátily i Brjanskou, Kalužskou, Čeljabinskou, Kurganskou, Tulskou, Orlovskou a Penzenskou oblast. Všechny byly více či méně zasaženy radioaktivním spadem. Potvrdila to nakonec včera i státní instituce Ruská ochrana lesů. „6. srpna jen v Brjanské oblasti na území zamořeném radioaktivitou hořelo 28 požárů, které zachvátily plochu o rozloze 269 hektarů,“ prohlásil představitel informačního odboru této instituce. Ve středu odpoledne už hořelo 3,9 tisíce hektarů silně znečištěné plochy v dalších zamořených oblastech. Jak uvedl známý ekolog, člen Ruské akademie věd Alexandr Jablokov, radionuklidy v ovzduší se mohou rozšířit až do Moskvy. Pokud bude vát „správný“ vítr, doletí až do východní Evropy. „Když v roce 1992 hořely v Bělorusku lesy 150 kilometrů od Brjansku, za 5 hodin v 800 kilometrů vzdáleném Vilniusu zaznamenali zvýšenou koncentraci černobylských radionuklidů v ovzduší,“ uvedl Jablokov, ale zároveň dodal, že žádná velká radioaktivní katastrofa není teď pravděpodobná. Představitelé Světového fondu na ochranu přírody varují před radioaktivním nebezpečím už několik dnů. Úřady se k věci ale začaly vyjadřovat až včera. Hlavní ruský hygienik Gennadij Oniščenko přitom ještě v úterý tvrdil: „Netřeba šířit paniku. Vše je v klidu.“ Na ministerstvu pro výjimečné situace také dementovali, že by hořely znečištěné lesy. Až Ruská ochrana lesů uvedla, že důkazy jsou jednoznačné: „Existují mapy znečištění, existují i mapy požárů. Položit si jednu na druhou může každý člověk. Jak potom někdo může dementovat jasné informace?“ citují ruské agentury nejmenovaného představitele instituce. Jak uvádějí odborníci, následky požárů v takových lokalitách mohou být srovnatelné s výbuchem samotného jaderného reaktoru. Navíc je v těchto lesích zakázána jakákoliv lidská činnost. Tím pádem roste každým rokem objem suchých dřevin. V takovém prostředí se oheň šíří extrémně rychle. Na druhou stranu jindy velmi radikální organizace Greenpeace uvedla, že zatím jsou mírnou radiací zasaženi jen požárníci hasící oheň a vesnice v postižených oblastech.
K havárii v Černobylské atomové elektrárně, která se nachází na území Ukrajiny, došlo 26. dubna 1986. Po explozi reaktor hořel 10 dnů. Vytvořilo se několik radioaktivních oblaků. Celkem byla znečištěna plocha o rozloze 160 tisíc kilometrů čtverečních, včetně severu Ukrajiny, západu Ruska a Běloruska. Největší část radioaktivních mraků spadla v Rusku v sedmi jihozápadních okresech Brjanské oblasti, které se tak změnily oficiálně v „zóny nejvyššího ekologického rizika“. Důvodem bylo podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii to, že sovětské vedení přikázalo radioaktivní mraky „shodit“, než doletí do Moskvy. „Zapomnělo“ ale evakuovat obyvatelstvo a dodnes žijí v silně znečištěných obcích desetitisíce lidí.
***
„Jen v Brjanské oblasti, na území zamořeném radioaktivitou, hořelo 6. srpna 28 požárů.“
„Existují mapy znečištění i požárů. Položit si jednu na druhou může každý.“
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
