Klaus v diskuzi tvrdil, že patřil k úzké skupině v Občanském fóru nazvané Co chceme, která formulovala požadavky. Pithart si prý několikastránkový dokument pamatuje také, byl ale ostýchavý potvrdit Klausovu verzi událostí. Jičínský se omluvil s tím, že si už události roku 1989 nepamatuje tak dobře, Klause ale pochválil za jeho metodický a zásadový přístup.
„Kdybych hledal ten přelomový bod, tak to bude, když Petr Miller přivedl z ČKD hromadu kováků. To byli jiní lidé, než jací se setkávali v Občanském fóru,“ vzpomínal Klaus. S tím souhlasil i Pithart. „Viděl jsem dav chlapů z ČKD, což bylo jádro komunistické strany. A najednou přišli na Václavák,“ doplnil bývalý senátor.
  |
Moderátorka Světlana Witovská připomněla Pithartovo tvrzení z devadesátého roku, že se nejednalo o revoluci, ale domluvené předání moci. „Bál jsem se nadšení a lehkosti, s jakou se tehdy tvořila hesla,“ řekl bývalý přední lidovec. Chtěl prý tlumit radost z převratu, revoluce prý podle něj vždy přináší příliš velká očekávání. „Nemám rád revoluce,“ zakončil Pithart.
Na to reagoval Klaus tím, že Pithart prý přináší do diskuze svůj pocit zklamání a zloby. „Tehdy by to nikoho nenapadlo, tehdy byl nárok na euforii,“ opáčil Klaus. Potvrdila se prý jeho teze, že komunistická strana byla vyčerpaná a bez pomoci Moskvy si netroufla na odpor. To je podle něj objektivní fakt, zatímco přispění jednotlivců pouze subjektivní pocity.
„Bylo potřeba, aby někdo vystoupil a vedl změnu. Proto bylo štěstí, že tu bylo disidentské hnutí v čele s Václavem Havlem,“ řekl Jičínský. Havlova role byla podle něj zcela nesporná.
Na Václavské náměstí přišly slavit desítky tisíc lidí, z pódia zněly vzkazy z celé republiky. Přítomné pozdravil i dalajlama |
„Svět nezačal v listopadu 1989, o demokracii jsme si povídali od šedesátých let,“ řekl Klaus na otázku, zda se povedlo lidem přepnout na demokratické myšlení. Přechod do nového režimu byl podle Klause pro mnoho lidí automatický. Nesouhlasí prý s myšlenkou, že to společnosti činilo problém.
„Svoboda, to je odpovědnost a angažovanost,“ řekl také Pithart. Obojí prý dnes řadě lidí chybí. Klaus zhodnotil svobodu jako něco, co se vymyká politickým traktátům. Především prý dala možnost novému vedení země provést vytoužené změny. „Svoboda pro lidi znamenala, že se už nemuseli bát,“ doplnil Jičínský. Klaus se následně nehodlal tématu svobody vzdát. „Cítím ohrožení svobody, které už nemají s bývalým komunismem nic společného,“ řekl Václav Klaus.
Proč je dnes označení pravdoláskař nadávka? „V tom tvrzení, že musí zvítězit pravda a láska, cítím prázdnotu a lež,“ řekl o slavném výroku Václava Havla Klaus, který prý toto heslo nikdy nepřijal za své a kladl si za cíl něco jiného. Podle Pitharta se z titulu pravdoláskař stalo falešné heslo ke změně režimu. Podle Jičínského se v tom heslu odráží Havel jako filozof i dramatik. Podle Pitharta jsou termíny pravda a láska příliš velká slova, je ale podle něj zarážející, že se z nich staly nadávky.
Výměna názorů se neobešla bez kontroverze
Nejvyostřenější moment v debatě přišel po otázce Witovské, zda se již máme lépe. Podle Klause jsme se chtěli mít lépe, ale především jsme podle něj toužili po svobodě. „Materiální pokrok je naprosto evidentní a jen největší škarohlídi ho mohou popírat,“ řekl Klaus.
„Myslím, že chápu, proč si spousta lidí dnes myslí, že se za socialismu měli lépe,“ prohlásil Petr Pithart, podle kterého se kvůli procesu globalizace ocitlo hodně lidí mimo hru. Nechápou prý, proč se jiným daří, zatímco jim ne. Klaus na to reagoval tak, že se nedá čekat na změnu a každý si musí jít za svým. „Každý to nemůže zvládnout, ani s dobrou školou,“ oponoval mu Pithart. Klaus kontroval statistikou EU, podle které jsme nejvíce rovnostářským státem Evropy. Podle Pitharta ale statistky nejsou směrodatné, tím je naopak prožitek lidí. Čísla průměrných platů prý občany jen štvou.
Velmi ostrou pasáží byla také debata o privatizaci v devadesátých letech. Klaus řekl, že ekonomická a politická transformace byly naprosto fundamentální. „Nekarikujme devadesátá léta, nekarikujme kupónovou privatizaci,“ varoval Václav Klaus. Jičínský připomněl, že existovaly dvě koncepce ekonomické transformace, jedna Klausova a druhá Pithartova. „Prosadila se ta Klausova federální, já osobně bych byl raději za tu českou Pithartovu,“ řekl Jičínský.
„Část majetku byla rozkradena, možná ani nevíme, jak velká,“ uvedl Petr Pithart na adresu kuponové privatizace. „Kuponová knížka volí ODS, vždyť to bylo heslo strany, kterou jsi vedl,“ obrátil se na Klause. „To tvoje heslo, že vyprodáme naši zem cizinců, mě strašně uráželo a štvalo,“ vyčetl Klausovi mimo jiné i dva odlišné případy kopřivnické Tatrovky a Škody Mladá Boleslav. To Klaus odmítl s tím, že návrhy ekonomické transformace Pithartovy vlády nebyly plnohodnotnou alternativou toho, co zavedla jeho vláda.
